Katalogy

T 06 B

2010-01-25T13:35:33Z

T 06B

Schéma typů sekcí

Základní charakteristika T 06B


Rok výstavby	1972
Počet pater	4,5, 6, 8,12, 13 nebo 15 podlaží
Typy sekcí	řadové, koncové, věžové a bodové, chodbové
Konstrukční systém	příčný nosný systém s předsazeným obvodovým pláštěm, jednu sekci řadového domu obvykle tvoří pět modulů o rozponu 3,6 m, u věžového domu v podélném směru sekce probíhá chodbový trakt v modulu 3,6 m se schodištěm přisazeným k fasádě a výtahy. Kolmo k chodbovému traktu symetricky na obě strany jsou příčné stěny s modulem 7 x 3,6 m.
Rozpon	3,6 m
Hloubka objektu	10,8 m až 12 m
Konstrukční výška podlaží	2,8 m
Světlá výška podlaží	2,62 m, 2,65 m
Obvodový plášť	Typ soustavy T 06 B-U Celostěnový železobetonový vrstvený, v průčelí zavěšený. Průčelní panel tl.220 mm před revizí v roce 1979 (100 mm železobeton + 60 mm polystyren + 60 mm železobeton), po revizi průčelní panel tl. 240 (100 mm železobeton + 80 mm polystyren + 60 mm železobeton). Štítový panel tl. 290 mm před revizí v roce 1979 (140 mm železobeton + 60 mm polystyren + 90 mm železobeton), po revizi tl. 290 mm (140 mm železobeton + 80 mm polystyren + 70 mm železobeton). Lodžiové panely jsou dřevěné tl. 140 mm Typ soustavy T 06 B-KV Po tepelně technické revizi změněn obvodový plášť na keramzitbeton. Průčelní panely nadzemních i podzemních podlaží jsou keramzitbetonové, celostěnové, jednovrstvé, tl. 320 mm. Štítové panely jsou vrstvené tl. 485 mm (150 mm železobeton + 15 mm vzduchová mezera + 320 mm keramzitbeton). Lodžiové stěnové panely jsou keramzitbetonové tl. 320 mm. Typ soustavy T 06 B-E Před tepelně technickou revizí v roce 1979 jsou parapetní panely vrstvené tl. 240 mm (40 mm železobeton + 175 mm plynosilikát + 25 mm železobeton) + meziokenní vložky. Štíty jsou z nosných stěnových železobetonových panelů tl. 140 mm a ze samonosných izolačních panelů tl. 200 mm z plynosilikátových tvárnic oboustranně krytých vrstvou betonu. Po tepelně technické revizi průčelní a štítové panely celostěnové, vrstvené, tl. 300 mm (150 mm železobeton + 80 mm tepelná izolace + 70 mm železobeton). Průčelní a štítové panely v podzemním podlaží tl. 250 mm (150 mm železobeton + 50 mm tepelná izolace + 50 mm železobeton). Lodžiové stěny jsou dřevěné tl. 140 mm. Typ soustavy T 06 B-KDU Před tepelně technickou revizí obvodový plášť jednovrstvý ze struskokeramzitbetonu, v průčelí tl. 340 mm ve štítu 300 mm. Po revizi průčelní panely tl. 340 mm (160 mm železobeton + 80 mm tepelná izolace + 100 mm železobeton). Štítové panely tl. 300 mm (150 mm železobeton + 90 mm tepelná izolace + 60 mm železobeton). Lodžiové stěny jsou stejné jako průčelní. Typ soustavy T 06 B – PSBU Průčelní i štítové panely nadzemních i podzemních podlaží vrstvené tl. 260 mm (130 mm železobeton + 60 mm tepelná izolace + 70 mm železobeton). Lodžiové stěny jsou stejné jako průčelní. Typ soustavy T 06 B – OL Po revizi průčelní i štítové panely železobetonové vrstvené tl. 290 mm (145 mm železobeton + 80 mm tepelná izolace + 65 mm železobeton). Průčelní i štítové panely v podzemí tl. 270 mm (145 mm železobeton + 60 mm tepelná izolace + 60 mm železobeton). Lodžiové panely jsou stejné jako průčelní obvodové panely.
Stěnové panely	železobetonové plné tl. 140 mm, nebo 150 mm,
Strop	stropní panely jsou železobetonové plné tl. 120 mm, nebo tl. 150 mm
Střecha	Typ soustavy T 06 B-U Dvouplášťová, se střešními panely tl. 120 mm na prefabrikovaných betonových klínech. Tloušťka tepelné izolace po tepelně technické revizi 140 mm. Typ soustavy T 06 B-KV Dvouplášťová, dřevěná, tepelná izolace z čedičové plsti po tepelně technické revizi tl. 120 mm. Typ soustavy T 06 B-E Původně jednoplášťová s plynosilikátovými tvárnicemi. Po tepelně technické revizi silikátová dvouplášťová střecha se spádovými klíny a střešními železobetonovými deskami tl. 100 m, s tepelnou izolací z minerálních vláken tl. 120 mm Typ soustavy T 06 B-KDU a T 06 B – PSBU Jednoplášťová se spádovým násypem. Tepelná izolace Polsid, před revizí tl. 50 mm, po tepelně technické revizi tl. 100 mm. Krytina vícevrstvá živičná lepenka. Typ soustavy T 06 B – OL Jednoplášťová, bezespádová, složení: štěrkopísek 30 mm, tepelná izolace 50 mm, po revizi 100 mm, živičná krytina
Typ bytových jader	B3, B4
Počty svislého potrubí v šachtě	B3 – 1 šachta, B4 – 1 šachta
Lodžie	Typ soustavy T 06 B – OL Lodžie jsou předsazené o 1,2 m. Typ soustavy T 06 B-E Lodžie jsou hluboké 1,05 m, zapuštěné v hloubce 0,75 m. Typ soustavy T 06 B-KDU Lodžie jsou pouze u schodiště, u bytů jsou ocelové balkóny zavěšené na obvodovém plášti. Typ soustavy T 06 B – PSBU Lodžie pouze u schodišť, u bytů jsou balkóny. Balkóny jsou konzolovitě vynesené ze stropních panelů.

Seznam použité literatury

[1] Řehánek J.: Tepelně technické a energetické vlastnosti budov, Grada Publishing a.s.

[2] Katalogový přehled stavebních soustav bytových a občanských objektů, Praha 1980, zpracoval STÚ

[3] Informační přehled schválených TP - So a OP bytových domů, Praha 1984, zpracoval STÚ

[4] Ing. Machatka, Ing. Šála, Ing. Svoboda– Kontaktní zateplovaní systémy, Cech pro zateplování ČKAIT, ČEA, 1998

PS 69

2010-01-25T13:23:42Z

PS 69

Schéma typů sekcí

Základní charakteristika PS 69


Rok výstavby	1972 - 1989
Počet pater	4 nebo 8, maximálně 14 podlaží
Typy sekcí	řadové, koncové, bodové, pilové a polopyramidové
Konstrukční systém	příčný nosný systém s výztužnými podélným stěnami, může být použit i systém kombinovaný
Rozpon	2,4 m, 3,6 m a 4,8 m
Hloubka objektu	hloubka řadových sekcí je od 10,8 m do 12 m
Konstrukční výška podlaží	2,8 m
Světlá výška podlaží	2,65 m
Obvodový plášť	Průčelní keramzitbetonové celostěnové jednovrstvé panely tl. 270 mm. Po tepelně technické revizi v roce 1979 panely celostěnové železobetonové vrstvené tl. 270 mm (120 mm železobeton + 100 mm tepelné izolace + 50 mm železobeton) Štítové panely tl. 240 mm před tepelně technickou revizí v roce 1979 (140 mm železobeton + 40 mm tepelné izolace + 60 mm železobeton) po revizi tl. 270 mm (140 mm železobeton + 80 mm tepelné izolace + 50 mm železobeton)
Stěnové panely	železobetonové plné tl. 140 mm
Strop	stropní panely jsou železobetonové plné tl. 150 mm
Střecha	Dvouplášťová se spádovými klíny a železobetonovými deskami tl. 100 mm. Tepelná izolace je z minerálních vláken tl. 120 mm nebo 130 mm. Na Šumavě může být použita sedlová střecha. konstrukce krovu je tvořena šikmou stolicí, krytina je osinkocementová.
Typ bytových jader	B8, B10
Počty svislého potrubí v šachtě	B10 – 2 šachty
Lodžie	Jsou zapuštěné v hloubce 1,2 m

foto příklady

Seznam použité literatury

[1] Řehánek J.: Tepelně technické a energetické vlastnosti budov, Grada Publishing a.s.

[2] Katalogový přehled stavebních soustav bytových a občanských objektů, Praha 1980, zpracoval STÚ

[3] Informační přehled schválených TP - So a OP bytových domů, Praha 1984, zpracoval STÚ

[4] Ing. Machatka, Ing. Šála, Ing. Svoboda– Kontaktní zateplovaní systémy, Cech pro zateplování ČKAIT, ČEA, 1998

NKS - G

2010-01-25T10:59:53Z

Schéma typického podlaží

Základní charakteristika NKS - G


Rok výstavby	1975 – 1983
Počet podlaží	4, 8 nebo 12 podlaží
Typy sekcí	řadové, bodové, chodbové, terasové
Konstrukční systém	Kombinovaný nosný systém, obvodový plášť je nosný
Rozpon	2,4 m, 3,0 m, 3,6 m a 4,2 m
Hloubka objektu	20,4 m, 11,4 m, 13,2 m nebo 14,4 m
Konstrukční výška podlaží	2,8 m
Světlá výška podlaží	2,65 m
Obvodový plášť	Obvodový plášť je vrstvený, celostěnový, železobetonový. Průčelní a štítové panely nadzemních podlaží tl. 290 mm (150 mm železobeton + 60 mm tepelné izolace + 80 mm železobeton)
Stěnové panely	železobetonové plné tl. 150 mm
Strop	stropní panely jsou železobetonové plné tl. 150 mm
Střecha	jednoplášťová nebo dvouplášťová, spodní vrstvu tvoří stopní panely, vrchní železobetonové panely, spádový podsyp, tepelná izolace, živičná krytina
Typ bytových jader	B7, B10
Počty svislého potrubí v šachtě	B7 – 2 šachty, B10 – 2 šachty
Lodžie

Seznam použité literatury

[1] Řehánek J.: Tepelně technické a energetické vlastnosti budov, Grada Publishing a.s.

[2] Katalogový přehled stavebních soustav bytových a občanských objektů, Praha 1980, zpracoval STÚ

[3] Informační přehled schválených TP - So a OP bytových domů, Praha 1984, zpracoval STÚ

[4] Ing. Machatka, Ing. Šála, Ing. Svoboda– Kontaktní zateplovaní systémy, Cech pro zateplování ČKAIT, ČEA, 1998

Fotovoltaika pro panelové domy

2010-01-21T14:21:35Z

Popis:

Fotovoltaické panely jsou často umísťovány na pevné konstrukci s daným sklonem a orientací ke světovým stranám. Výhodou je nižší cena nosné konstrukce, nevýhodou nižší energetický přínos. Pro celoroční provoz je nejlepší sklon 35° (±10°).

Obrázek 1: Fotovoltaické panely na střeše objektu. Zdroj: www.solartec.cz

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
dostupnost na celé planetě; neprodukuje emise; spolehlivost (neporuchovost); bezhlučnost; výkon systému na míru;	produkce elektrické energie jen během dne; vliv lokality a klimatických podmínek; investiční náklady; energetická náročnost výroby solárních panelů; nedostatek volného křemíku na trhu;
Příležitosti	Hrozby
zvýšení účinnosti panelů; využití nevhodných lokalit pro lidi (pouště, neurodné půdy,..); využití širšího světelného spektra;	legislativa (např. snížené výkupní ceny el.energie); vyčerpání zásob křemíku na výrobu; počasí; výrazné znečištění atmosféry snižuje účinnost;

Základní technické parametry:

Protože výkon článku závisí na okamžitém slunečním záření, udává se jejich výkon jako tzv. Špičkový, tedy při dopadajícím záření s intenzitou 100 W/m2 při definovaném spektru. Článek s účinností 17% má při ploše 1m2 špičkový výkon 170 Wp

	běžná účinnost
Monokrystalický	14 - 17 %	25%
Polykrystalický	13 - 16 %	20%
Amorfní	5 - 7 %	12%

Tabulka 1: Účinnosti fotovoltaických panelů.

Fotovoltaické panely se vyrábìjí v základních rozměrech:

Vnější rozměry panelů [mm]

1638 x 982 x 40

1318 x 994 x 46

1600 x 800

1680 x 1060

1482 x 992 x 40

1425 x 990 x 45

1575 x 826 x 58

1638 x 982 x 40

Tabulka 2: základní rozměry fotovoltaických panelů.

Ekonomika:

Na základě geometrie konkrétní budovy se určí vhodný počet fotovoltaických panelů a množství vyrobené energie. Na tomto základě se kalkuluje pro konkrétní budovu celkové investiční náklady, celkovou cenu vyrobené energie, prostou návratnost a provozní náklady.

Výše investice je kalkulována na základě cen technologie. Uvažovanými komponentami jsou panely Suntech STP200-18Ub ( 16 454 Kč), výkonu odpovídající měnič Kaco Power ( od 32 000 pro 1500 W do 967 000 pro 110 000 W, detailně viz parametry výpočetního modelu) a nosná konstrukce (600 Kč na 1 kus).

Dále do výpočtu vstupuje odhad cen stavebních prací a ostatních služeb (revize, udělení licence, připojení k síti, doprava). Solární akumulátory nejsou uvažovanou součástí opatření.

Provozní náklady:

Životnost, provozní náklady a reinvestice jsou založeny na expertním odhadu. Provozní náklady se skládají z pojištění (0,4 procenta z ceny technologie) a rezervy (0,1 procenta z ceny technologie).

Emise CO₂:

Emise potřebné na výrobu energie kterou vyrobí fotovoltaické panely jsou ve výsledku odečteny od celkových emisí objektu.

Podklady, citace:

- Zdroje cen:

http://www.solarni-panely.cz/e-shop/fotovoltaicke-elektrarny/

www.eshop.neosolar.cz
http://www.poagroxxl.com/stridace/

Ceny jsou přebrány z relevantní českých internetových obchodů uvedené včetně DPH. Konkrétní jednotkové ceny jsou uvedené přímo v modelu jako fixní proměnné.

- Předešlé výpočty ekoWatt

- Osobní konzultace – Petr Kalčev, EkoWatt

Popis:

Stávající krytinu (hydroizolaci) plochých střech lze nahradit speciální krytinou, v níž je integrovaný pás (pásy) fotovotaiky z amorfního tenkovrstvého křemíku (thin-film).

Základem systému je hydroizolační fólie na bázi EVA/PVC. Solární modul je navařen na horním povrchu fólie a tvoří s ní jeden celek. Jednotlivé moduly jsou spojeny vodiči, které probíhají na střeše pod spodní stranou fólie a jsou svedeny pod střešní konstrukci do sběrné sítě. Pásy je nutno instalovat vcelku. Nelze je tedy použít na střechu, kde jsou časté větrací otvory, komínky, dešťové vpustě a další prvky. Okraje střechy, prostupy vzduchotechniky, komíny, lávky apod. se řeší speciálními tvarovkami, se svařovanými spoji.

Obrázek 2: Instalace fotovoltaické krytiny thinfilm.

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
dostupnost na celé planetě; neprodukuje emise; spolehlivost (neporuchovost); bezhlučnost; výkon systému na míru; větší energetický zisk; nízká hmotnost (do 5 kg/ m²); není třeba nosná konstrukce;	produkce elektrické energie jen během dne; vliv lokality a klimatických podmínek; investiční náklady; energetická náročnost výroby solárních panelů; nedostatek volného křemíku na trhu; náchylnost k poruchám; menší účinnost než klasické fotovoltaické panely; nemožnost dosáhnutí optimálního sklonu panelů ( 35°– 45°); možnost poškození při instalaci antén, bleskosvodů apod; vyšší nároky na čištění od spadaného listí a prachu
Příležitosti	Hrozby
zvýšení účinnosti panelů; využití nevhodných lokalit pro lidi (pouště, neurodné půdy,..); využití širšího světelného spektra;	legislativa (např. snížené výkupní ceny el.energie); vyčerpání zásob křemíku na výrobu; počasí; výrazné znečištění atmosféry snižuje účinnost;

Základní technologické parametry:

Amorfní tenkovrstvé fotovoltaické moduly mají asi poloviční teplotní koeficient fotoelektrického napětí a fungují tedy mnohem lépe na rozpálených střechách domů oproti krystalickým křemíkovým článkům. Současně mají také nižší účinnost ( cca 5%). Orientačně lze uvažovat s plochou 25 až 50 m2/kWp podle typu krytiny.

Ekonomika:

Výpočetní algoritmus na základě geometrie konkrétní budovy určí vhodný počet fotovoltaických panelů a množství vyrobené energie. Na tomto základě kalkuluje pro konkrétní budovu celkové investiční náklady, celkovou cenu vyrobené energie, prostou návratnost a provozní náklady.

Investiční náklady:

Výše investice je kalkulována na základě cen technologie (uvažovanými komponentami jsou panely EVALON V - Solar 408 Wp (43 273 Kč), výkonu odpovídající měnič Kaco Power, upevnění (1 350 Kč na 1 kus), odhadu cen stavebních prací a ostatních služeb (revize, udělení licence, připojení k síti, doprava). Solární akumulátory nejsou uvažovanou součástí opatření.

Provozní náklady:

Emise CO₂:

Emise potřebné na výrobu energie kterou vyrobí fotovoltaické panely jsou ve výsledku odečteny od celkových emisí objektu.

Podklady, citace:

- Zdroje cen:

http://www.solarni-panely.cz/e-shop/fotovoltaicke-elektrarny/

www.eshop.neosolar.cz
http://www.poagroxxl.com/stridace/

Ceny jsou přebrány z relevantní českých internetových obchodů uvedené včetně DPH. Konkrétní jednotkové ceny jsou uvedené přímo v modelu jako fixní proměnné.

- Předešlé výpočty ekoWatt

- Osobní konzultace – Petr Kalčev, EkoWatt

Popis:

Instalace fotovoltaiky na balkónu může architekturu domu zajímavě oživit. Výhodou je relativně snadná montáž. Nevýhodou je nevhodný sklon, svisle umístěné panely mají cca o 30% nižší energetický výnos oproti panelům se sklonem 35°až 50°. Jiným omezením je pochopitelně orientace domu, v ČR se nejčastěji setkáme s orientací balkónu na východ a západ. Zde je opět nutno počítat s poklesem produkce, o 15 až 20% oproti svislé ploše orientované přímo na jih. Výhodou je poměrně dobré ochlazování panelů. Je zde ovšem i vyšší riziko poškození panelů uživateli balkónů.

Obrázek 3: Fotovoltaické panely na zábradlí balkonů a lodžií.

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
dostupnost na celé planetě; neprodukuje emise; spolehlivost (neporuchovost); bezhlučnost; výkon systému na míru; větší energetický zisk; reprezentativní vzhled; zajímavý architektonický prvek; snadná montáž; dobré chlazení panelů;	produkce elektrické energie jen během dne; vliv lokality a klimatických podmínek; investiční náklady; energetická náročnost výroby solárních panelů; nedostatek volného křemíku na trhu; náchylnost k poruchám; nevhodný sklon; nevhodná orientace balkonů a lodžií; riziko poškození ze strany uživatelů;
Příležitosti	Hrozby
zvýšení účinnosti panelů; využití nevhodných lokalit pro lidi (pouště, neurodné půdy,..); využití širšího světelného spektra;	legislativa (např. snížené výkupní ceny el.energie); vyčerpání zásob křemíku na výrobu; počasí; výrazné znečištění atmosféry snižuje účinnost;

Základní technické parametry:

	běžná účinnost
Monokrystalický	14 - 17 %	25%
Polykrystalický	13 - 16 %	20%
Amorfní	5 - 7 %	12%

Tabulka 1: Účinnosti fotovoltaických panelů.

Fotovoltaické panely se vyrábìjí v základních rozměrech:

Vnější rozměry panelů [mm]

1638 x 982 x 40

1318 x 994 x 46

1600 x 800

1680 x 1060

1482 x 992 x 40

1425 x 990 x 45

1575 x 826 x 58

1638 x 982 x 40

Tabulka 2: základní rozměry fotovoltaických panelů.

Ekonomika:

Výše investice je kalkulována na základě cen technologie (uvažovanými komponentami jsou panely SG 65 (5 995 Kč), výkonu odpovídající měnič Kaco Power, nosná konstrukce (252 Kč na 1 kus)), odhadu cen stavebních prací a ostatních služeb (revize, udělení licence, připojení k síti, doprava). Solární akumulátory nejsou uvažovanou součástí opatření.

Provozní náklady:

Emise CO₂:

Emise potřebné na výrobu energie kterou vyrobí fotovoltaické panely jsou ve výsledku odečteny od celkových emisí objektu.

Popis metodiky:

Podklady, citace:

- Zdroje cen:

http://www.solarni-panely.cz/e-shop/fotovoltaicke-elektrarny/

www.eshop.neosolar.cz
http://www.poagroxxl.com/stridace/

Ceny jsou přebrány z relevantní českých internetových obchodů uvedené včetně DPH. Konkrétní jednotkové ceny jsou uvedené přímo v modelu jako fixní proměnné.

- Předešlé výpočty ekoWatt

- Osobní konzultace – Petr Kalčev, EkoWatt

Popis:

Získávání elektrické energie přímo ze slunečního záření je z hlediska životního prostředí čistý a šetrný způsob její výroby. V případě ČR je větší využití sluneční energie zatím na počátku svého rozvoje. V průběhu poslední dekády minulého století se v ČR omezilo na ostrovní systémy pro nezávislé napájení objektů a zařízení v lokalitách bez připojení na rozvodnou síť. U oken s jižní orientací jsou letní solární zisky obvykle vnímány jako nepříjemné, teplota v bytě roste. Instalace markýzy může zvýšit komfort bydlení. Zajímavým řešením je v tomto případě fotovoltaika integrovaná do skla.

Výhodou v tomto případě je strmější sklon fotovolatiky. Případná odchylka budovy od jižního směru nemusí být závažným nedostatkem, snížení produkce při orientaci JV, JZ se dá čekat asi o 5 % nižší než při orientaci přímo na jih. U budov s orientací více na východ či západ není stínění markýzou už tak efektivní.

Obrázek 4: Fotovoltaické markýzy.

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
dostupnost na celé planetě; neprodukuje emise; spolehlivost (neporuchovost); bezhlučnost; výkon systému na míru; větší energetický zisk; reprezentativní vzhled; snížení nežádoucích letních solárních zisků; zvýšení komfortu bydlení;	produkce elektrické energie jen během dne; vliv lokality a klimatických podmínek; investiční náklady; energetická náročnost výroby solárních panelů; nedostatek volného křemíku na trhu; náchylnost k poruchám; nevhodnost pro budovy s orientací na východ, nebo západ;
Příležitosti	Hrozby
zvýšení účinnosti panelů; využití nevhodných lokalit pro lidi (pouště, neurodné půdy); využití širšího světelného spektra;	legislativa (např. snížené výkupní ceny el.energie); vyčerpání zásob křemíku na výrobu; počasí; výrazné znečištění atmosféry snižuje účinnost;

Základní technické parametry:

	běžná účinnost
Monokrystalický	14 - 17 %	25%
Polykrystalický	13 - 16 %	20%
Amorfní	5 - 7 %	12%

Tabulka 1: Účinnosti fotovoltaických panelů.

Fotovoltaické panely se vyrábìjí v základních rozměrech:

Vnější rozměry panelů [mm]

1638 x 982 x 40

1318 x 994 x 46

1600 x 800

1680 x 1060

1482 x 992 x 40

1425 x 990 x 45

1575 x 826 x 58

1638 x 982 x 40

Tabulka 2: základní rozměry fotovoltaických panelů.

Ekonomika:

Výše investice je kalkulována na základě cen technologie (uvažovanými komponentami jsou panely STP 200( 16 454 Kč), výkonu odpovídající měnič Kaco Power, nosná konstrukce ( 805 Kč/kus)), odhadu cen stavebních prací a ostatních služeb (revize, udělení licence, připojení k síti, doprava). Solární akumulátory nejsou uvažovanou součástí opatření.

Oproti Zábradlí lodžií jsou změny v cenách stavebních úprav a nosné konstrukce.

Provozní náklady:

Emise CO₂:

Emise potřebné na výrobu energie kterou vyrobí fotovoltaické panely jsou ve výsledku odečteny od celkových emisí objektu.

Popis metodiky:

Podklady, citace:

- Zdroje cen:

http://www.solarni-panely.cz/e-shop/fotovoltaicke-elektrarny/

www.eshop.neosolar.cz
http://www.poagroxxl.com/stridace/

Ceny jsou přebrány z relevantní českých internetových obchodů uvedené včetně DPH. Konkrétní jednotkové ceny jsou uvedené přímo v modelu jako fixní proměnné.

- Předešlé výpočty ekoWatt

- Osobní konzultace – Petr Kalčev, EkoWatt

Popis:

Fotovoltaické panely mohou tvořit vnější plášť zateplení s odvětranou mezerou. U panelových domů by šlo typicky o štítové stěny orientované na jih, kde nejsou okna žádná nebo jen jedno okno na patro. Nevýhodou je, že nosná konstrukce PVE musí být důkladně kotvena do panelu, takže v zateplení vzniká tepelný most. Důležité je zajistit důkladné odvětrání zadní strany panelů, protože to je jediný způsob jak panely ochlazovat. Je známo, že v takovýchto aplikacích je teplota panelů vyšší než u jiných aplikací, což zhoršuje jejich účinnost. Další výraznou nevýhodou je skutečnost, že i při jižní orientaci stěny je energetický zisk svisle umístěné fotovoltaiky cca o 30 % nižší než při sklonu 35° až 45°. To výrazně zhoršuje ekonomiku.

Obrázek 5: Fotovoltaické panely na štítě domu.

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
dostupnost na celé planetě; neprodukuje emise; spolehlivost (neporuchovost); bezhlučnost; výkon systému na míru; větší energetický zisk; reprezentativní vzhled fasády; ušetření nákladů na povrchovou úpravu fasády;	produkce elektrické energie jen během dne; vliv lokality a klimatických podmínek; investiční náklady; energetická náročnost výroby solárních panelů; nedostatek volného křemíku na trhu; náchylnost k poruchám; vznik tepelných mostů při kotvení; nemožnost dosáhnutí optimálního sklonu panelů ( 35°– 45°); vysoká teplota panelů, nutnost zajistit důkladné odvětrání;
Příležitosti	Hrozby
zvýšení účinnosti panelů; využití nevhodných lokalit pro lidi (pouště, neurodné půdy,..); využití širšího světelného spektra;	legislativa (např. snížené výkupní ceny el.energie); vyčerpání zásob křemíku na výrobu; počasí; výrazné znečištění atmosféry snižuje účinnost;

Základní technické parametry:

	běžná účinnost
Monokrystalický	14 - 17 %	25%
Polykrystalický	13 - 16 %	20%
Amorfní	5 - 7 %	12%

Tabulka 1: Účinnosti fotovoltaických panelů.

Fotovoltaické panely se vyrábìjí v základních rozměrech:

Vnější rozměry panelů [mm]

1638 x 982 x 40

1318 x 994 x 46

1600 x 800

1680 x 1060

1482 x 992 x 40

1425 x 990 x 45

1575 x 826 x 58

1638 x 982 x 40

Tabulka 2: základní rozměry fotovoltaických panelů.

Ekonomika:

Výše investice je kalkulována na základě cen technologie (uvažovanými komponentami jsou panely STP200 (16 454 Kč), výkonu odpovídající měnič Kaco Power, nosná konstrukce (795 Kč na 1 kus)), odhadu cen stavebních prací a ostatních služeb (revize, udělení licence, připojení k síti, doprava). Solární akumulátory nejsou uvažovanou součástí opatření.

Komponenty jsou identické k PV 01, pouze změny v cenách stavebních úprav a nosné konstrukce.

Oproti Zábradlí lodžií jsou změny v cenách stavebních úprav a nosné konstrukce.

Provozní náklady:

Emise CO₂:

Emise potřebné na výrobu energie kterou vyrobí fotovoltaické panely jsou ve výsledku odečteny od celkových emisí objektu.

Popis metodiky:

Podklady, citace:

- Zdroje cen:

http://www.solarni-panely.cz/e-shop/fotovoltaicke-elektrarny/

www.eshop.neosolar.cz
http://www.poagroxxl.com/stridace/

Ceny jsou přebrány z relevantní českých internetových obchodů uvedené včetně DPH. Konkrétní jednotkové ceny jsou uvedené přímo v modelu jako fixní proměnné.

- Předešlé výpočty ekoWatt

- Osobní konzultace – Petr Kalčev, EkoWatt

Download:

Katalog_uspornych_opatreni_fotovoltaika.pdf

Alternativní zdroje tepla

2010-01-21T13:21:22Z

Popis:

Jedná se aplikaci kaskády plynových tepelných čerpadel na vytápění, ale též ohřev TV. Plynová TČ mohou být aplikována jako hlavní a jediný zdroj tepla nebo mohou být zapojena v bivalenci s kondenzačními kotli na zemní plyn.

Opatření plynových tepelných čerpadel je poměrně nový produkt na českém trhu a na panelových objektech doposud nebyl aplikován.

Tepelná čerpadla lze chápat jako účinnější avšak investičně nákladnější alternativu ke kotelně na zemní plyn.

Obrázek: Plynové tepelné čerpadlo Robur

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
Nižší provozní náklady Nižší emise CO₂ Výborná regulace	Závislost na dodávce ZP Náročnější servis Vyšší investiční náklady Málo rozšířené a ověřené řešení
Příležitosti	Hrozby
Nové perspektivní zdroje tepla pro budovy	Vysoké ceny ZP

Základní technické parametry

Výzkum se v oblasti energetiky zejména zaměřuje na analýzu průměrné účinnosti výroby tepla. Z podkladů výrobce Robur (2009) byla prozatím použita hodnota topného faktoru 1,3.

Ekonomika

Výpočet investice do plynových tepelných čerpadel byl konzultován s výrobcem viz Sanyo (2009). V rámci výpočtu investice se opatření též automaticky „navrhuje“. Na 100% pokrytí ztrát se skládá kaskáda z celkem 4 druhů tepelných čerpadel různého výkonu. K těmto je pak variabilně přičtena cena okolního příslušenství a vlastní práce.

Investiční náklady:

TC 35 kW	676 000	Kč včetně příslušenství
TC 45 kW	745 000	Kč včetně příslušenství
TC 56 kW	832 000	Kč včetně příslušenství
TC 71 kW	910 000	Kč včetně příslušenství

Provozní náklady:

Provozní náklady jsou dle postupu v EN15459:2007 vyjádřeny jako procenta z původní investice. U tepelného čerpadla obecně jsou uvedena každoročně 2% investic z investičních původních nákladů.

Emise CO₂

Z pohledu úspory emisí do výpočtu vstupuje energetika opatření a poměrně příznivý emisní koeficient pro zemní plyn.

Podklady, citace:

www.Sanyo

www.robur

Popis:

Jedná se o klasické provedení kaskády tepelných čerpadel v kaskádě spolu s bivalentním elektrokotlem.

V praxi je již toto opatření několikrát na panelových domech instalováno. Pozičně se tepelná čerpadla umisťují na střechu nebo do sousedního pozemku v opláštění.

Často jde pro instalaci o ekonomický model energy performance contracting.

Typů tepelných čerpadel je v současné době celá řada. Základní výčet je uveden níže:

TČ s pístovými kompresory - jsou levnější, mají horší topný faktor a jsou mírně hlučnější. Životnost pístového kompresoru je okolo 15 let, za dobu životnosti TČ je třeba počítat s jeho výměnou jedenkrát

TČ se spirálovými kompresory scroll - jsou dražší, dosahují však nejlepších topných faktorů. V současnosti je to nejpoužívanější typ. Životnost kompresoru scroll je nejméně 20 roků.

TČ s rotačními kompresory - lze se s nimi setkat u klimatizačních zařízení a levnějších TČ. Mají o něco horší topný faktor než TČ s kompresory scroll.

Absorpční tepelná čerpadla - pracují bez kompresoru a jsou tedy zcela nehlučná. Nevýhodou je horší topný faktor. V současnosti se pro vytápění používají výjimečně, vyskytují se však u klimatizačních zařízení.

Obrázek: Tepelné čerpadlo vzduch - voda Stiebel - eltron WPL33.

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
Nižší provozní náklady Výborná regulace	Závislost na dodávce elektřiny Náročnější servis Vyšší investiční náklady Málo rozšířené a ověřené řešení
Příležitosti	Hrozby
Nové perspektivní zdroje tepla pro budovy

Základní technické parametry:

Pro energetiku byl podrobně analyzován průměrný topný faktor během otopného období dle křivky topného faktoru dodané jedním z výrobců jednotky. Celkový výsledný topný faktor, tedy účinnost výroby tepla zdrojem byla stanovena na 279%.

Ekonomika:

Investiční náklady na jednotlivé systémy se vypočítávají automaticky vždy pro specificky dimenzovaný systém. Tepelná čerpadla se dimenzují ve výpočetním modelu na 80% tepelných ztrát a skládají se vždy z jednoho typu čerpadla do kaskády. K této kaskádě se připočítávají náklady na příslušenství a práci.

Investiční náklady:

Investiční náklady jsou blíže popsány v metodickém postupu.

Položka	Cena		Cena celkem
TČ WPL 33 vnitřní provedení	225 457 Kč	7	1 503 047 Kč
příslušenství vnitřní provedení	23 752 Kč	2	47 504 Kč
akumulační zásobník topné vody 1000l	80 000 Kč	1	80 000 Kč
UP 25-80 oběhové čerpadlo nabíjení	5 531 Kč	2	11 062 Kč
tlaková hadice 1m, DN32	1 627 Kč	4	6 508 Kč
WPMW II ekvitermní regulace nástěnná	13 215 Kč	2	26 430 Kč
deskový výměník WT 30 pro přípravu TV pomocí SB 1002 AC	26 940 Kč	4	107 760 Kč
SB 1002 AC - zásobník 1000 l. TUV	51 430 Kč	4	205 720 Kč
WD 1012 - izolace k SB 1002 AC	10 259 Kč	4	41 036 Kč
FCR 28/120 - topná příruba do SB 1002 AC 12kw	15 944 Kč	4	63 776 Kč
B 28 - zaslepovací příruba do SB 1002 AC	2 771 Kč	4	11 084 Kč
UP 25-60 oběhové čerpadlo nabíjení TV (TUV)	3 574 Kč	8	28 592 Kč
Montáž + stavební přípomoce			400 000 Kč

	Cena celkem		2 132 519 Kč

Měrná cena na kW tepelné ztráty se pohybuje řádově kolem 11000 Kč/kW

Provozní náklady:

Emise CO₂:

Z pohledu úspory emisí do výpočtu vstupuje energetika opatření a průměrný emisní koeficient pro elektřinu viz Petrák (2005).

Popis metodiky:

Výpočetní algoritmus na základě tepelné ztráty objektu dle redukčního koeficientu ( ) určí potřebný výkon tepelných čerpadel a jejich počet (TČ Stiebel elektron o výkonu 33 kw).

Příslušenství tepelných čerpadel jsme na základě analýzy realizovaných projektů rozdělili do několika skupin – fixni náklady na projekt (180 000 Kč), set příslušenství na každých 100 kw výkonu TČ ( 98 012 Kč) a set příslušenství na každých 50 kw výkonu TČ (486 640 Kč).

Algoritmus vypočte investiční náklady, celkovou cenu vyrobené energie, provozní náklady, případnou úsporu a prostou návratnost.

Podklady, citace:

- Zdroje cen:

Tištěný ceník tepelných čerpadel Stiebel-Eltron + DPH

- Detailní rozpočty realizovaných projektu

- Osobní konzultace – pan Helebrant, Stiebel-Eltron

Popis

Jedná se o instalaci objektové kotelny na zemní plyn. Kotelna obhospodařuje jak vytápění, tak ohřev TV.

V praxi jsou některé případy těchto instalací. Pokud je v dosahu dostatečná přípojka plynu, jedná se o logickou první variantu alternativy k CZT.

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
Nižší provozní náklady Nižší emise CO₂ Výborná regulace	Závislost na dodávce ZP Ověřené řešení Přijatelné investiční náklady
Příležitosti	Hrozby
Snižování spotřeby primární energie	Vysoké ceny ZP

Základní technické parametry:

Z pohledu energetiky se výzkum zaměřil opět na účinnost výroby tepla. Dle Chyba (2005) byla použita průměrná roční účinnost 86%.

Ekonomika:

Z pohledu investičních nákladů se kotelna na ZP dimenzuje na 120 % tepelných ztrát objektu. Kotelna se poté skládá z jednoho druhu kotle. K tomuto se poté připočítávají náklady na obecně fixní a variabilní příslušenství, komínovou techniku, vzduchotechniku a úpravu potrubí.

Položka kotelny	cena položky
kondenzační kotel 120 kW x 2 = 240 kW	220 000 Kč
Zabezpečovací zařízení	50 000 Kč
Komínová technika, neutralizace	75 000 Kč
Vzduchotechnika kotelny	85 000 Kč
Úpravna topné vody, doplňování, odplyňování	119 000 Kč
Kotlová čerpadla, uzávěry, filry	108 000 Kč
Hydraulický vyrovnávač (15,0 m3/h), uzávěry	43 000 Kč
Úpravy potrubí ÚT v kotelně	55 000 Kč
Čerpadla a armatury okruhu ÚT a ohřevu TV	95 000 Kč
Úpravy potrubí a armatur plynoinstalace, bezpečnostní uzávěr BAP DN65	65 000 Kč
Regulace v kotelně : 1x ÚT dle venkovní teploty , 1 x TV, havarijní stavy, úpravy elekroinstalace	155 000 Kč
Stavební přípomoce, propojení s otopnou soustavou	600 000 Kč
Projekční a inženýrská činnost	53 400 Kč
Technická pomoc	71 200 Kč
Celkem bez DPH	1 794 600 Kč
DPH 19%	361 874 Kč
Celkem s DPH	2 156 474 Kč

Měrná cena na kW tepelné ztráty je 8900 Kč/kW

Provozní náklady:

Emise CO₂

Z pohledu úspory emisí do výpočtu vstupuje energetika opatření a poměrně příznivý emisní koeficient pro zemní plyn.

Investiční náklady, popis metodiky:

Výpočetní algoritmus na základě tepelné ztráty objektu dle koeficientu pro návrh výkonu zdroje (aktuálně 1,20) určí potřebný výkon kotelny na zemní plyn.

Algoritmus rozlišuje malé objekty – s potřebou tepla do 42 kW – pro které kalkuluje řešení na klíč v ceně 344 000 Kč.

Pro ostatní objekty model určí vhodný počet kondenzačních kotlů s tepelným výkonem 120 kW (v ceně 110 000 Kč bez DPH).

Příslušenství kondenzačních kotlů jsme na základě analýzy realizovaných projektů rozdělili do několika skupin – fixni náklady na projekt (270 000 Kč), set příslušenství na každých 360 kw výkonu kotlů ( 151 000 Kč), komínová technika kotlů (základ 75 000 s růstem o 50% na každé další 4 kotle), vzduchotechnika (85 000 s růstem o 30% na každých dalších 720 kW výkonu), úpravna TV (119 000 s růstem o 100% na 7 nebo další kotel), úprava potrubí (základ 30 000, v případě více kotlů 55 000), čerpadlo příslušné kotli (25 000 Kč), stavební úpravy (za první až třetí kotel po 150 000 Kč, za každý další 50 000 Kč), projekce ( 30 000 Kč základ a 2000 Kč za každý kotel) a technická pomoc (základ 40 000 Kč a po 10 000 za každý instalovaný kondenzační kotel.)

Algoritmus vypočte investiční náklady, celkovou cenu vyrobené energie, provozní náklady, případnou úsporu a prostou návratnost.

Podklady, citace:

- Zdroje cen:

Detailní rozpočty realizovaných projektu na 5 místech

- Předešlé výpočty ekoWatt

Popis:

Jedná se o instalaci klasického systému sériových jednotek tepelného čerpadla vzduch – voda na vyústění odpadního vzduchu ze stoupacího odvětrávacího potrubí panelového domu, ze které si čerpadlo “přisává“ ohřátý odpadní vzduch odvětraný z bytových jednotek. Tímto se, především v chladnějších obdobích roku, pozitivně ovlivňuje topný faktor tepelného čerpadla.

Tepelné čerpadlo bude umístěno buď na střeše domu, nebo v suterénu, resp. technickém podlaží, na ventilační šachtě.

Tepelné čerpadlo bude ohřívat vodu v centrálním zásobníku teplé vody.

Při použití tohoto systému je nutná návaznost na podtlakový systém větrání bytových jednotek.

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
využití tepla odpadního vzduchu z bytových jednotek; snížení nákladů na ohřev teplé vody oproti centrálnímu zásobování; díky teplému odpadnímu vzduch vyšší topný faktor tepelného čerpadla v chladnějších měsících; ekologický zdroj teplé vody; odstavení se od centrálního zásobování teplou vodou; soběstačnost bytového domu v zásobování teplou vodou;	nutnost vyřešení hlučnosti, zejména při umístění na střeše; při výrazném poklesu teplot menší topný faktor čerpadla;
Příležitosti	Hrozby
při dalším zdražování tepla z centrálních zdrojů nastane zvýšení úspor na ohřev teplé vody;	možnost poškození vandaly; porucha zařízení;

Základní technické parametry:

Pro energetiku byl podrobnì analyzován prùmìrný topný faktor bìhem otopného období dle køivky topného faktoru dodané jedním z výrobcù jednotky. Celkový výsledný topný faktor, tedy úèinnost výroby tepla zdrojem byla stanovena na 340%.

Ekonomika:

U ekonomiky opatření se počítá s kompletním pokrytím potřeby přípravy teplé vody těmito čerpadly. Podle potřebného výkonu se též počítá počet těchto čerpadel. Dále se k jednotkám přidávají akumulační nádoby, příslušenství a cena práce.

Algoritmus nejprve z denní potřeby teplé vody stanoví potřebnou energii na denní ohřev TUV. K tomu je použita proměnná 69 kWh na ohřev 1m3 vody o 45 stupňů (ztráta 40%) a proměnná prům. zisku kWh z 1 m2 – 3,8.

Následně je výpočtem přiřazen příslušný počet TČ vzduch voda (dle ceníku Stiebel-Eltron uvažujeme tři výkonové kategorie: 13,23 a 33 kW v cenách 310 000, 350 000 a 385 000 Kč). Vzhledem k relativním cenám na 1 Kw je je nejprve započteno co nejvíce čerpadel o výkonu 33 kW a následně až čerpadla menší.

Jako bivalentní zdroj uvažujeme elektrokotel Rejnok 28 kW v ceně 15 000. V modelu je jako parametr uvažované % krytí denní spotřeby TV bivalentním zdrojem, výchozí parametr je 20%. Na jeho základě je dimenzován celkový počet kotlů.

Akumulační nádoba je uvažována v objemu 1000l (19000 Kč). Cena expanzní nádoby se pohybuje okolo 6700 Kč.

Z důvodů vysoké ceny TČ se vyplatí uvažovat svádění výstupů větracích šachet dohromady pro 1 TČ. Od tohoto předpokladu se odvíjí cena těchto izolovaných kanálů, která při ceně 0,5 mil. začíná na ,25 milionu a s každým dalším 0,5 milionu roste o 0,4 milionu.

Reinvestice:

Životnost TČ je 15-20 let, poté výměna dvou hlavních součásti:

Kompresor – cca 20 000 Kč

Ventilátor – cca 10 000 Kč

Investiční náklady:

položky	ks	cena	cena celkem
Tepelné čerpadlo 33kW	3.00	385 000.00	1 155 000.00
Tepelné čerpadlo 23kW	1.00	350 000.00	350 000.00
Příslušenství celkem	1.00	325 700.00	325 700.00
Práce montáž	1.00	1 450 000.00	1 450 000.00
Konečná cena			3 280 700.00

Tabulka 1: Investiční náklady na instalaci opatření

Provozní náklady:

Provozní náklady jsou dle postupu v EN15459:2007 vyjádřeny jako procenta z původní investice. U tepelného čerpadla obecně jsou uvedena každoročně 3% investic z investičních původních nákladů.

Emise CO₂:

Z pohledu úspory emisí do výpočtu vstupuje energetika opatření a průměrný emisní koeficient pro elektřinu viz Petrák (2005).

Popis metodiky:

Podklady, citace:

- Stiebel - Eltron, výpočetní excel. Stiebel - Eltron_Ekonomika

- Gard Analitics, hodinová klimatická databáze Praha.

- Tištěný ceník Stíebel-Eltron.

-Telefonická konzultace: pan Helebrant, Stiebel-Eltron.

Popis:

Lokálním ohřevem teplé vody v bytech je možno významně minimalizovat tepelné ztráty v rozvodech panelového domu. Ve výpočtovém modelu bylo uvažováno s průtokovým ohřívačem, který bude zásobovat kuchyňský dřez a zásobníkovým ohřívačem, který bude zásobovat koupelnu. Vývoj výpočtového modelu je neustále v procesu a nejsou v něm prozatím z hlediska energetiky uvažovány tepelné ztráty zásobníkového ohřívače. Ve výpočtu ekonomiky již zásobníkový ohřívač zahrnut je.

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
odstranění tepelných ztrát cirkulací; nepřerušení dodávky při odstávce centrálního zdroje TV; úspora provozních nákladů ve srovnání s centrální přípravou TV;	více menších zásobníků má větší ztrátu než jeden velký; záběr místa v bytě;
Příležitosti	Hrozby
při dalším zdražování tepla další nárůst úspor;

Základní technické parametry:

Celková účinnost systému výroby a distribuce tepla na přípravu teplé vody byla počítána jako součin následujících parametrů. Účinnost výroby, účinnost regulace, účinnost distribuce uvnitř objektu a účinnost distribuce vně objektu. Tyto parametry byly, pro průtokový ohřívač vody umístěný pod kuchyňským dřezem, odhadnuty na 97% účinnost pro výrobu, 100% účinnost pro regulaci, 99% účinnost pro distribuci uvnitř objektu a 100% účinnost distribuce vně objektu. Celková účinnost systému výroby a distribuce tepla pro přípravu teplé vody je tedy 96%.

Ekonomika:

Pro výpočet ekonomiky tohoto opatření byly uvažovány dva typy bytů. První typ bytu s kuchyní, koupelnou s jedním umyvadlem a se sprchovým koutem. Druhý typ bytu s kuchyní, koupelnou s jedním umyvadlem a vanou. Zastoupení výše uvedených variant bylo odhadnuto v poměru 60% koupelny se sprchovým koutem ku 40% koupelny s vanou.

Investiční náklady:

Položka	Kč bez DPH
průtokový ohřívač kuchyň	2 890,00
montáž průtokového ohřívače	1 500,00
zásobník na přípravu TV 80l v koupelně	5 074,00
montáž zásobníkového ohřívače	1 300,00

Tabulka 1: Náklady na provedení opatření lokálního ohřevu teplé vody v bytě se sprchovým koutem.

Položka	Kč bez DPH
průtokový ohřívač kuchyň	2 890,00
montáž průtokového ohřívače	1 500,00
zásobník na přípravu TV 150l v koupelně	6 322,00
montáž zásobníkového ohřívače	1 300,00

Tabulka 2: Náklady na provedení opatření lokálního ohřevu teplé vody v bytě s vanou.

Provozní náklady:

Provozní náklady jsou dle postupu v EN15459:2007 vyjádřeny jako procenta z původní investice. U tepelného čerpadla obecně jsou uvedena každoročně 1% investic z investičních původních nákladů.

Emise CO₂:

Z pohledu úspory emisí do výpočtu vstupuje energetika opatření a průměrný emisní koeficient pro elektřinu viz Petrák (2005).

Podklady:

- Vogel. Analýza průtokových ohřívačů Ekowatt

- Ceny: -http://www.clage.cz/

-http://www.aeg-shop.cz

-http://www.tatramat.cz/

-Dalibaba. Ústní sdělení.

Popis:

Jedná se o instalaci klasického systému sériových jednotek tepelného čerpadla vzduch – voda. Tepelné čerpadlo bude umístěno buď na střeše domu, nebo v suterénu, resp. technickém podlaží.

Tepelné čerpadlo bude ohřívat vodu v centrálním zásobníku teplé vody.

Obrázek: Tepelné čerpadlo vzduch - voda Stiebel - eltron WPL33.

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
snížení nákladů na ohřev teplé vody oproti centrálnímu zásobování; ekologický zdroj teplé vody; odstavení se od centrálního zásobování teplou vodou; soběstačnost bytového domu v zásobování teplou vodou;	nutnost vyřešení hlučnosti, zejména při umístění na střeše; při výrazném poklesu teplot menší topný faktor čerpadla;
Příležitosti	Hrozby
při dalším zdražování tepla z centrálních zdrojů nastane zvýšení úspor na ohřev teplé vody;	možnost poškození vandaly; porucha zařízení;

Základní technické parametry:

Ekonomika:

Akumulační nádoba je uvažována v objemu 1000l (19000 Kč). Cena expanzní nádoby se pohybuje okolo 6700 Kč.

Reinvestice:

Životnost TČ je 15-20 let, poté výměna dvou hlavních součásti:

Kompresor – cca 20 000 Kč

Ventilátor – cca 10 000 Kč

Investiční náklady:

položky	ks	cena	cena celkem
Tepelné čerpadlo 33kW	3.00	385 000.00	1 155 000.00
Tepelné čerpadlo 23kW	1.00	350 000.00	350 000.00
Příslušenství celkem	1.00	325 700.00	325 700.00
Práce montáž	1.00	1 450 000.00	1 450 000.00
Konečná cena			3 280 700.00

Tabulka 1: Náklady na provedení opatření

Provozní náklady:

Emise CO₂:

Z pohledu úspory emisí do výpočtu vstupuje energetika opatření a průměrný emisní koeficient pro elektřinu viz Petrák (2005).

Podklady, citace:

- Tištěný ceník Stíebel-Eltron.

-Telefonická konzultace: pan Helebrant, Stiebel-Eltron.

Download:

Katalog_uspornych_opatreni_zdroje.pdf

Úsporná opatření na teplé vody (TUV)

2010-01-21T13:04:50Z

Popis:

Toto řešení je založené na principu zpětného získávání tepla z potrubí odvádějícího vodu po sprchování. Výměníky jsou umístěny naležato pod každým sprchovým koutem (sprchový kout se zvýší o 10cm nahoru).

Zařízení plní svou funkci v případě použití sprchy. Při průtoku odpadní vody ze sprchy se předává teplo ve výměníku vodě studené, která nejdříve prochází tímto výměníkem a až poté teče do směšovací sprchové baterie. Systém se stává aktivní již po 10s sprchování a předpokládaný předehřev je z 10°C na 20°C. Tím dochází ke snížení průtoku teplé vody cca o 10-15%.

Systém je třeba dobře oddělit zpětným ventilem od vodovodního řadu, aby nemohlo dojít k zpětnému protečení ohřáté studené vody do vodovodního řadu – to není dle normy přípustné.

Obrázek: Malý koupelnový výměník SAKAL.

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
získání tepla, které by bylo jinak mařeno; po aplikaci opatření, nejsou žádné provozní náklady;	nízká návratnost;
Příležitosti	Hrozby
použitím nových materiálů zlepšit účinnost výměníku;

Základní technické parametry:

Výrobce udává úsporu 40%. Při sprchování výměník předehřeje studenou vodu o teplotě 10°C na 22-25°C.

Ekonomika:

Položka	Kč bez DPH
Cena jedné rekuperační jednotky ve sprše vč. instalace	6 500,00

Provozní náklady:

	Kč bez DPH
Provozní náklady	0,00

Emise CO₂:

Emise CO2 jsou zde ovlivněny úsporou teplé vody.

Podklady:

- Zdroje cen:

Telefonická konzultace s výrobcem - Ivan Sakal, Sakal, technologie pro úspory energií

- www.sakal-ovt.cz

Popis:

Pro omezení průtoku vody ve sprchových bateriích je také možno použít tzv. škrtící kroužek, který se instaluje do sprchové hadice. Ten je možno upravit dle potřeby viz. obrázek.

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
velmi levné opatření; po aplikaci opatření, nejsou žádné provozní náklady; rychlá návratnost; jednoduchá aplikace;	možné snížení komfortu při sprchování;
Příležitosti	Hrozby
	uživatel může jednoduše opatření odmontovat;

Ekonomika:

Jedná se o opatření, které je možno aplikovat se zanedbatelnými pořizovacími náklady, není uvažována ani cena montáže, uživatel je schopen jednoduše opatření provést sám.

Investiční náklady:

Zanedbatelné

Provozní náklady:

Nulové

Emise CO₂:

Emise CO2 jsou zde ovlivnìny úsporou teplé vody.

Popis metodiky:

Jako podmínka pro stanovení spotřeby energie na ohřev teplé vody pro sprchování byla zvolena modelová situace s domácností ve které žijí 2 osoby, které se sprchují 2x denně 5 minut, výtoková sprchová armatura o průtoku 0,2 l/s. Teplota studené vody používané pro ohřev byla uvažována 10°C, teplota ohřáté vody byla uvažována 60°C. Hodnocené časové období bylo uvažováno 1 rok. Teplota mísené vody pro sprchování byla individuálně změřena 37°C.

Pomocí instalace škrtícího kroužku nám klesne průtok vody ve sprše na 0,15 l/s. Což znamená úsporu teplé vody.

Podklady:

- Článek šetrné budovy – Teplá voda QZP Dr. Ing. Zdeněk Pospíchal

- Předešlé výpočty EkoWATT

- Studie alternativních zdrojů přípravy teplé vody. Kotek EkoWATT

- Osobní konzultace – EkoWATT

Popis:

Z důvodů omezení tepelných ztrát ve vnitřních rozvodech teplé vody je nutno tepelně izolovat přívodní i cirkulační potrubí podle vyhlášky (vyhláška č. 193/2007 Sb.). Minimální tloušťka tepelné izolace potrubí musí být stanovena výpočtem tak aby součinitel prostupu tepla byl na jednotku délky potrubí roven nebo menší než hodnota uvedená v tabulce. Je nutno izolovat nejen trubky s teplou a cirkulační vodou, ale také tvarovky a armatury na potrubí.

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
po aplikaci opatření, nejsou žádné provozní náklady; rychlá návratnost; jednoduchá aplikace;	je nutné důkladné provedení od montážní firmy;
Příležitosti	Hrozby
výzkumem dalších materiálů a technologií je možné další zvýšení úspor; při dalším zvyšování cen energie budou úspory nadále růst;	možnost poškození vandaly;

Základní technické parametry:

Maximální hodnoty souèinitele prostupu tepla pro rozvody teplé vody vztažené na metr délkyudává vyhláška è.193/2007 sb.

DN [mm]	U_o [W / m K]
DN 10 - DN 15	0.15
DN 20 - DN 32	0.18
DN 40 - DN 65	0.27
DN 80 - DN 125	0.34
DN 150 - DN 200	0.40

Tabulka 1: Součinitele prostupu tepla pro různé dimenze potrubí dle vyhlášky č. 193/2007 sb.

Ekonomika:

Pro výpoèet modelu je na základì telefonické konzultace s odborníky ve firmì INMES spol. s.r.o. cena uvažována 100 kè na metr potrubí. Tato se skládá z ceny materiálu 50 kè/m a ceny práce 50 kè/m

Provozní náklady:

Nulové.

Emise CO₂:

Emise jsou ovlivnìny úsporou energie na doohøev teplé vody pøi cirkulaci v potrubí.

Popis metodiky:

Izolací rozvodů TV v objektu se podařilo snížit tepelné ztráty vedením v objektu, které byly pro náš modelový případ voleny z 20% na 1%. Což znamená úsporu energie pro ohřev TV.

Podklady, citace:

- Předešlé výpočty EkoWATT

- Osobní konzultace – EkoWATT

- TZB-info

- Radek Dalibaba – INMES spol. S.r.o.

Download:

Katalog_uspornych_opatreni_tepla_voda.pdf

Větrání panelových domů

2010-01-21T11:31:59Z

Popis:

Centrální podtlakový systém je řízený systém větrání, který pomocí odtahového ventilátoru s proměnnými otáčkami a pomocí bytových uzavíratelných ventilů ovládá podtlak v jednotlivých bytových jednotkách a tím i objem odváděného vzduchu. Přívodní prvky systému jsou větrací okenní lišty, které v závislosti na aktuální koncentraci CO2, případně též relativní vlhkosti, zajišťují přísun čerstvého

vzduchu přímo z fasády.

Systém je z pozice principu, investiční náročnosti, ale též energetické účinnosti někde na půl cesty mezi mechanickým otevíráním oken a nuceným větracím systémem s rekuperací.

Jedná se o systém, který doposud nebyl v ČR v tomto provedení na panelové objekty aplikován.

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
zabezpečení hygienických norem spolehlivost (neporuchovost); nízká hlučnost; nízké provozní náklady	závislost na elektřině nutnost kontrloly stavu vyšší investiční náklady
Příležitosti	Hrozby
snižování investičních nákladů	vysoké ceny elektřiny

Základní technické parametry:

Ekonomika:

Vzhledem k tomu, že jde o doposud nezrealizovaný systém, výpočet investičních nákladů se odvíjí od jednotlivých komponent systému. Pro jednotlivé části byl proveden průzkum trhu a byla stanovena vždy průměrná částka těchto komponent. K ceně byla též zahrnuta předpokládaná pracnost instalace tohoto systému.

Investiční náklady:

	cena 1ks (práce incl)	počet na byt	Kč/byt
Cidlo CO	3 200,00	3,00	9 600,00
Cidlo Vlh	1 200,00	1,00	1 200,00
sterbin (prumer)	1 804,00	4,00	7 216,00
regulační. ventil	1 000,00	2,00	2 000,00
celkem bez ventil			20 016,00

centrální ventilátor

55 000,00 Kč

Základní cena za centrální ventilátor je pro objekt do 4 pater, navýšení o 20 000 Kč do 8 pater, navýšení o 40 000 Kč pro 9 a více pater).

Provozní náklady:

Provzní náklady vyjadřuje pouze pohon střešního ventilátoru, která má maximální příkon 700W. V celoroční bilanci představuje spotřeba elektřiny průměrně cca 150 kWh/byt. S touto hodnotou je počítána efektivnost tohoto opatření.

Emise CO₂:

Úspory emisí skleníkových plynů budou určeny z parametrického modelu

Popis metodiky:

Investiční náklady jsou vypočteny na základě cen komponentů nutných pro každý byt:

Podklady, citace:

Čidla: www.protronix.cz

štěrbiny: www.ektrodesign.cz

Popis:

Jedná se o systém nuceného větrání při zachování objemu vzduchu, který je přiváděn i odváděn. Centralizovaný systém s rekuperací tepla z odpadního vzduchu je umístěn v technickém podlaží, odkud jsou provedeny rozvody po objektu. Přívod i odvod jsou umístěny ve stoupacím potrubí v bytových jádrech.

Systém je zde zvážen jako protivarianta klasičtějšímu řešení decentralizovaných bytových rekuperátorů.

Doposud nebyl centrální systém větrání s rekuperací instalován v žádném panelovém domě. Instalace se vyskytují pouze v podobě jednotlivých bytových řešení viz Atrea (2009).

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
využití odpadního tepla; zabezpečení hygienicky nutné výměny vzduchu v objektu; možnost automatcké regulace pro dosažení optimálního interního mikroklimatu;	zvýšené náklady na elektrickou energii možný přenos pachů; nižší účinnost a vyšší náklady na el. energii než v případě jednotek s frekvenčním měřičem
Příležitosti	Hrozby
snížení tlakové ztráty rekuperátoru zvýšení sací účinnosti ventilátorů	nežádoucí zásah lidského faktoru může celý systém zásadně zneefektivnit

Základní technické parametry:

Z pohledu energetiky systém ovlivňuje ztrátu větráním tedy jak potřebu tepla na vytápění tak energetickou náročnost na vytápění. Při nuceném systému je pro nucený systém dle TNI 73 0330 počítáno s přísunem 25 m3/hod/os v případě jejich přítomnosti. Tento čerstvý vzduch je s účinností systému zrekuperován (účinnost rekuperace cca 80%). Dodatečné dohřátí vzduchu pak vstupuje do potřeby tepla na vytápění.

Navíc jsou ve výpočtu zohledněny pomocné energie na toto větrání taktéž dle TNI 73 0330.

Ekonomika:

Z pohledu ekonomického vstupuje efekt rekuperace do redukce energetické náročnosti na vytápění. Proti tomu se od úsporného efektu odečítají náklady na pomocné energie nucené ventilace systému.

Pro investiční náročnost rekuperace byli osloveni prodejci rekuperačních jednotek a v úzké spolupráci s nimi byl vytvořen položkový rozpočet, který se automaticky skládá pro jednotlivé případy geometrie a ztrát panelových domů.

Investiční náklady:

Cena stupaček na byt	5 000,00	kč
Cena čidel CO2 na byt	9 600,00	kč
Cena rekuperace na byt do 8 pater	72 500,00	kč
Cena rekuperace na byt nad 8 pater	88 000,00	kč

Centrální rekuperátor (základ za 72 500 Kč pro objekt do 8 pater). Navýšení o 15 500 Kč pro více pater.

Provozní náklady:

Provozní náklady jsou dle postupu v EN15459:2007 vyjádřeny jako procenta z původní investice. U rekuperační jednotky jsou uvedena každoročně 4% investic z investičních původních nákladů.

Emise CO₂:

Emise CO₂ jsou zde ovlivněny energetickou úsporou na vytápění avšak naopak nárůstem spotřeby na pomocných energiích systému.

Popis metodiky:

Investiční náklady jsou vypočtena na základě cen komponentů nutných pro každý byt:

Podklady, citace:

Čidla: www.protronix.cz

Rek.jednotky: www.atrea.cz

Popis:

Jedná se o nejběžnější systém nuceného větrání s rekuperací tepla. Decentralizované bytové jednotky zajišťují rovnotlakou výměnu vzduchu na základě podnětů CO₂, vlhkosti, nebo manuálně spínané potřeby intenzivního provětrání.

Systém se odlišuje od centrální varianty zejména účinností rekuperace, investičními náklady a provozně též pomocnými energiemi na nucené větrání.

Systém se z pohledu výzkumu dále odlišuje na variantu s dvěma užitými stoupacími potrubími, nebo s přívodním potrubím z fasády a odvodním stoupacím potrubím. Opět se tyto varianty liší zejména náklady, ale též mírou stavebního zásahu do bytu a tím též různé vůle přijetí tohoto opatření v praxi.

Doposud není tento systém v žádném z panelových domů nainstalován jako celek v každém bytě. Vyskytuje se však již několik instalovaných ojedinělých bytových řešení viz Atrea (2009).

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
využití odpadního tepla; zabezpečení hygienicky nutné výměny vzduchu v objektu; možnost automatcké regulace pro dosažení optimálního interního mikroklimatu;	zvýšené náklady na elektrickou energii možný přenos pachů;
Příležitosti	Hrozby
snížení tlakové ztráty rekuperátoru zvýšení účinnosti ventilátorů	nežádoucí zásah lidského faktoru může celý systém zásadně zneefektivnit

Základní technické parametry:

Ve výpočtu je uvažováno s účinností rekuperace 70%

Ekonomika:

Z pohledu ekonomického provozního dopadu je aplikován tentýž princip jako u předchozího opatření

Investice do tohoto systému byly diskutovány s několika výrobci rekuperačních jednotek. Pro zacenění bylo též využito studií instalace rekuperačních jednotek pro celý objekt, tak též skutečných rozpočtů instalací v jednotlivých bytech panelového domu.

Investiční náklady:

Jednotka Duplex EC (35 800 Kč) – charakteristika obdobná frekvenčním měničům

Jednotka Duplex AC (19 800 Kč) – dvouotáčkové motory

Příslušenství, rozvody, podhledy ( 28 100 Kč)

Úprava šachty na 1 byt (1300 Kč)

Provozní náklady:

Emise CO₂:

Emise CO2 jsou zde ovlivněny energetickou úsporou na vytápění avšak naopak nárůstem spotřeby na pomocných energiích systému.

Popis metodiky:

Investiční náklady jsou sumací lokální větrací jednotky, jejího příslušenství a práce. Investiční náklady nejsou závislé na geometrii budovy.

Podklady, citace:

- Zdroje cen: www.atrea.cz

- Předešlé výpočty EkoWatt

Popis:

V některých případech jsou bytová jádra pouze s jedním stoupacím potrubím. Tímto se tento systém odlišuje od předchozího VĚ05. Čerstvý vzduchu je přiváděn do rekuperačních jednotek individuálně na každém patře z fasády objektu. Odtah je pak realizován stoupacím potrubím na střechu objektu.

SWOT analýza:

Silné stránky	Slabé stránky
využití odpadního tepla; zabezpečení hygienicky nutné výměny vzduchu v objektu; možnost automatcké regulace pro dosažení optimálního interního mikroklimatu;	zvýšené náklady na elektrickou energii možný přenos pachů; nutnost vyvrtat do obvodového panelu přívodní otvor do rekuperace.
Příležitosti	Hrozby
snížení tlakové ztráty rekuperátoru zvýšení účinnosti ventilátorů	nežádoucí zásah lidského faktoru může celý systém zásadně zneefektivnit

Základní technické parametry:

Ve výpočtu je uvažováno s účinností rekuperace 70%

Ekonomika:

Z pohledu ekonomického provozního dopadu je aplikován tentýž princip jako u předchozího opatření.

Investiční náklady:

Jednotka Duplex (19 800 Kč)

Příslušenství, rozvody, podhledy ( 28 100 Kč)

Úprava šachty na 1 byt (1300 Kč)

Cena za vedení z fasády je cca 3000-4000 Kč, kompletní instalace i s prací se pohybuje kolem 7 000 - 8 000 Kč – záleží na umístění jednotky. Cena renovace stupaček se zde velmi těžko předvídá (n

Provozní náklady:

Emise CO₂:

Emise CO2 jsou zde ovlivněny energetickou úsporou na vytápění avšak naopak nárůstem spotřeby na pomocných energiích systému.

Popis metodiky:

Investiční náklady jsou sumací lokální větrací jednotky, jejího příslušenství a práce. Investiční náklady nejsou závislé na geometrii budovy.

Podklady, citace:

- Zdroje cen:

Telefonický konzultace pana Marata z Liška servis

Telefonická konzultace technika společnosti Atrea

Download:

Katalog_uspornych_opatreni_vetrani.pdf

Katalog panelových konstrukcí

2009-12-02T08:41:27Z

Níže si můžete zadat pro vybranou konstrukci typ tepelné izolace. Následně je proveden pro vybranou kontrukci automatický výpočet takové tlouštky tepelné izolace, aby konstrukce jako celek splňovala tepelně technickou normu ČSN 730540-2:2007.

Pro libovolnou tloušťku tepelné izolace si pak můžete také dopočítat součinitel prostupu tepla vybrané konstrukce.

1) Panel ze struskokeramzitbetonu – průčelí (T 06-B-KDU, Brno)

{iframe width="450"}http://energysim.eu/webvav/1_T06-B-KDU_Brno_Pruceli.htm{/iframe}

2) Panel z keramiky CDK – štítový (T 06-B Pardubice)

{iframe width="450"}http://energysim.eu/webvav/2_T06-B_Pardubice_Stit.htm{/iframe}

3) Panel z pórobetonu – průčelí (VVÚ – ETA, Praha)

{iframe width="450"}http://energysim.eu/webvav/3_VVU-ETA_Praha_Pruceli.htm{/iframe}

4) Panel z keramiky CP DK 4 – obvodový (MS – 71, Praha)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/4_MS-71_Praha_obvodovy.htm{/iframe}

5) Panel z keramiky BTK – průčelí (T 06-B České Budějovice)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/5_T06-B_budejovice_pruceli.htm{/iframe}

6) Panel z keramzitobetonu – průčelí (PS 69/2, Plzeň)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/6_PS69-2_Plzen_pruceli.htm{/iframe}

7) Panel z expanditkeramzitbetonu – průčelí (T 06-B-OL, Olomouc)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/7_T06B_Olomouc_pruceli.htm{/iframe}

8) Panel z keramzitobetonu – průčelí I (T 06-B Karlovy Vary)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/8_T06-B_K%20Vary_pruceli.htm{/iframe}

9) Panel z keramzitbetonu – průčelí II (T 06-B Karlovy Vary)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/9_T06-B_K%20Vary_pruceli.htm{/iframe}

10) Panel z keramzitbetonu – štítový (T 06-B Karlovy Vary)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/10_T06-B_K%20vary_stit.htm{/iframe}

11) Panel sendvičový (PPS) – obvodový (HKS – 70/R)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/11_HKS-70-R_obvodovy.htm{/iframe}

12) Panel sendvičový (PPS) – obvodový (průměr) (BA NKS I/1L-II, Liberec)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/12_BANKS%20I-IL-II_Liberec.htm{/iframe}

13) Panel sendvičový (PPS) – průměr z parapetního a meziokenního panelu (MS – P)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/13_MSP-P_parapetni.htm{/iframe}

14) Panel sendvičový (PPS) – štítový (průměr) (MS-P)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/14_MS-P_stit.htm{/iframe}

15) Panel sendvičový (PPS) – štítový (průměr) (T 06 B-OL, Olomouc)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/15_T06-B-OL_Olomouc.htm{/iframe}

16) Panel sendvičový (PPS) – průčelí (průměr) (T 08 B/R 78, Ústí nad Labem)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/16_T08-B-R7_Usti%20nad%20Lab.htm{/iframe}

17) Panel sendvičový (PPS) – štítový (průměr) (T 08 B/R 78, Ústí nad Labem)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/17_T08B-R7_Usti%20n%20Lab.htm{/iframe}

18) Panel meziokenní – průčelí, lehký (T 06-B, SVČ)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/18_T06-B%20SVC_pruceli%20lehke.htm{/iframe}

19) Panel meziokenní – průčelí, těžký (T 08-B, SČV)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/19_T08-B-SVC_pruceli%20tezke.htm{/iframe}

20) Panel parapetní – průčelí (T 08-B, SVČ)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/20_T08-B-SVC_pruceli.htm{/iframe}

21) Panel sendvičový (PPS) – štítový průměr 1 (T 08-B, SVČ)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/21_T08-B-SVC_stit.htm{/iframe}

22) Panel sendvičový (PPS) – štítový průměr II (T 08-B, SVČ)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/22_T08-B-SVC_stit.htm{/iframe}

23) Panel sendvičový (PPS) – obvodový (T 06-PSB-U, Brno)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/23_T06B-PSP_Brno_snedvic%20obvodovy.htm{/iframe}

24) Lodžiová dřevěná stěna – průčelí (T06-BU, Ústí nad Labem)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/24_T06-BU_Usti%20n.%20Lab_lodzie.htm{/iframe}

25) Panel sendvičový (PPS) – průčelí (T 06-BU, Ústí nad Labem)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/25_T06-BU_Usti%20nad%20Lab_Sendvic%20pruceli.htm{/iframe}

26) Panel sendvičový (PPS) – štítový průměr (T 06-BU, Ústí nad Labem)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/26_T06-BU_Usti%20n%20lab.htm{/iframe}

27) Panel sendvičový (PPS) – obvodový (průměr) (B 71/R 78)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/27_B71-R78_sendvic%20obvodovy.htm{/iframe}

28) Panel sendvičový (PPS) – obvodový (průměr) (B 70/R 74)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/28_B70-R74_Sendvic_obvodovy.htm{/iframe}

29) Panel sendvičový (PPS) – štítový (průměr) (VVÚ-ETA, Praha)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/29_VVU-ETA_Praha%20sendvic%20stit.htm{/iframe}

30) Panel sendvičový (PPS) – průčelí (průměr) (VVÚ-ETA, Praha)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/30_VVU-ETA_Praha_sendvic_pruceli.htm{/iframe}

31) Panel sendvičový (PPS) – průčelí (L & N, Praha)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/31_LArsen%20nielsen_Praha_sendvic_pruceli.htm{/iframe}

32) Panel sendvičový (PPS) – štítový (L & N, Praha)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/32_Larsen%20nielsen_Praha_sendvic.htm{/iframe}

33) Panel sendvičový (PPS) – průčelí(průměr) (P1.11, STÚ Praha)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/33_P111-STU_Praha_Sndevicpruceli.htm{/iframe}

34) Panel sendvičový (PPS) – štítový (průměr) (P1.11, STÚ Praha)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/34_P111-STU_Praha_Sendvic_stiti.htm{/iframe}

35) Dřevěná stěna – průčelí (PS-69/2, Plzeň)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/35_PS-692_Plzen_drevena%20pruceli.htm{/iframe}

36) Lodžiová dřevěná stěna – průčelí (PS-69/2, Plzeň)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/36_PS69-2_Plzen_drevo%20pruceli.htm{/iframe}

37) Panel sendvičový (PPS) – štítový (PS-69/2, Plzeň)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/37_PS69-2_Plzen_sendvic%20stit.htm{/iframe}

38) Panel z pórobetonu – průčelí (T 06-B, Hradec Králové)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/38_T06-B_Hradec%20Kralove_Porobeton%20pruceli.htm{/iframe}

39) Panel železobeton – pórobeton – štítový (T 06-B, Hradec Králové)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/39_T06-B_Hradec%20Kral_stit.htm{/iframe}

40) Panel ze strusko-keramzit betonu – štítový (T 06-B – KDU, Brno)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/40_T06-B_Brno_stit.htm{/iframe}

41) Panel keramický TERMO – průčelí (T 06-B, Pardubice)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/41_T06-B_Pardubice_Keramicky_TERMO_Stit.htm{/iframe}

42) Keramický panel s oboustrannou perlitovou omítkou

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/42_Keramicky%20s%20oboustranou%20perlitovou%20omitkou.htm{/iframe}

43) Struskokeramzitbetonový panel

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/43_Struskokeramzitovy%20panel.htm{/iframe}

44) Struskokeramzitbeton - obvodová stěna

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/44_Struskokeramzitbeton_Obvodovy.htm{/iframe}

45) Struskobeton - obvodový

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/45_Struskobeton_obvodovy.htm{/iframe}

46) Panel NKS ( Jablonec nad Nisou)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/46_NKS_Jablonec.htm{/iframe}

47) Panel z agloporitbetonu a PPS - Obvodový

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/47_Agloporitbeton%20a%20PPS_obvodovy.htm{/iframe}

48) Panel NKS ( Vysoké Mýto)

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/48_NKS_Vysoke%20myto.htm{/iframe}

49) Struskoagloporitbeton

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/49_Struskokeramzitbeton.htm{/iframe}

50) Panel EMS s VISTEMATEM - Obvodový

{iframe width="450"}http://energysim.eu /webvav/50_EMS%20s%20VISTEMATEM_Obvodovy.htm{/iframe}

Seznam použité literatury

[1] Řehánek J.: Tepelně technické a energetické vlastnosti budov, Grada Publishing a.s.

T 08B

2009-11-11T10:54:35Z

T 08B

Schéma typů sekcí

Základní charakteristika T 08B


rok výstavby	1962 – 1980
nejčastější počet podlaží	4 nebo 8 pater pro bytové domy bodové a řadové, 10 nebo 12 pater pro domy věžové
typy sekcí	řadové, koncové, bodové, řadové sekce vzhledem k podélnému ztužení mají minimálně dvě sekce, koncové sekce mohou mít mezi různými dilatačními celky horizontální odskoky do 1,8 m a vertikální odskoky na celou výšku podlaží
konstrukční systém	příčný nosný systém s podélně ztužujícími vnitřními stěnami
rozpon	6 m
hloubka objektu	hloubka řadových sekcí je 9,6 m, 10,8 m, 12 m a 14 m
konstrukční výška podlaží	2,8 m
světlá výška podlaží	2,55 m
obvodový plášť	Obvodové panely nosné i nenosné jsou sendvičové železobetonové. Průčelní panely mají tl. 230 mm, {iframe}http://energysim.eu/webvav/17_T08-B-R7_Usti%20nad%20Lab.htm{/iframe} štítové 290 mm, {iframe}http://energysim.eu/webvav/16_T06-B-OL_Olomouc.htm{/iframe} a lodžiové stěnové tl. 200 mm. {iframe}http://energysim.eu/webvav/14_MSP-P_parapetni.htm{/iframe}
stěnové panely	železobetonové plné tl. 190 mm
strop	stropní panely jsou železobetonové dutinové z předem předpjatého betonu tl. 200 mm
střecha	dvouplášťová, vrchní plášť tvoří žebírkové střešní panely uložené ve spádu na prefabrikovaných betonových klínech, spodní vrstvu tvoří železobetonové panely,
typ bytových jader	B3, B4
počty svislého potrubí v šachtě	B3 – 1 šachta, B4 – 1 šachta
lodžie	jsou předsazené o 1,2 m a šířce 5,8 m

3D T 08B

Příklady foto

Seznam použité literatury

[1] Řehánek J.: Tepelně technické a energetické vlastnosti budov, Grada Publishing a.s.

[2] Katalogový přehled stavebních soustav bytových a občanských objektů, Praha 1980, zpracoval STÚ

[3] Informační přehled schválených TP - So a OP bytových domů, Praha 1984, zpracoval STÚ

[4] Ing. Machatka, Ing. Šála, Ing. Svoboda– Kontaktní zateplovaní systémy, Cech pro zateplování ČKAIT, ČEA, 1998

HKS 70

2009-11-11T10:54:35Z

HKS 70

Schéma typů sekcí

Základní charakteristika HKS 70


rok výstavby	1971 - 1989
nejčastější počet podlaží	4, 6 nebo 8 podlaží
typy sekcí	řadové, u sekcí není možné provést horizontální ani vertikální úskoky
konstrukční systém	systém nosných příčných stěn
rozpon	3,6 m a 4,2 m
hloubka objektu	12 m
konstrukční výška podlaží	2,8 m
světlá výška podlaží	2,65 m
obvodový plášť	Obvodový plášť je nosný, celostěnový železobetonový. Průčelní, štítové i lodžiové panely nadzemních podlaží jsou tl. 270 mm (150 mm železobeton + 60 mm tepelné izolace + 60 mm železobeton) {iframe width="420"}http://energysim.eu/webvav/12_HKS-70-R_obvodovy.htm{/iframe}
stěnové panely	železobetonové plné tl. 150 mm
strop	panely železobetonové plné tl. 150 mm
střecha	jednoplášťová, po tepelně technické revizi v roce 1979 dvouplášťová, s vodotěsnou izolací na dřevěném bednění a tepelnou izolací tl. 120 mm na stropní železobetonové konstrukci
typ bytových jader	B2–D, B3
počty svislého potrubí v šachtě	B2-D – 1 šachta, B3 – 1 šachta,
lodžie	zapuštěné

Seznam použité literatury

[1] Řehánek J.: Tepelně technické a energetické vlastnosti budov, Grada Publishing a.s.

[2] Katalogový přehled stavebních soustav bytových a občanských objektů, Praha 1980, zpracoval STÚ

[3] Informační přehled schválených TP - So a OP bytových domů, Praha 1984, zpracoval STÚ

[4] Ing. Machatka, Ing. Šála, Ing. Svoboda– Kontaktní zateplovaní systémy, Cech pro zateplování ČKAIT, ČEA, 1998