K získání podpory v rámci programu Panel je nutno splnit mj. tyto podmínky:a) panelový dům musí být na území České republiky, b) panelový dům musí být postaven v některé z typizovaných konstrukčních soustav, které jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto programu, c) předmětem opravy panelového domu musí být vždy nejméně oprava statických poruch a zlepšení tepelně technických vlastností; to neplatí, jestliže stav panelového domu provedení těchto oprav nevyžaduje, Vašeho dotazu se týká bod c)- zlepšení tepelně-technických vlastností. Prokazuje se zpracováním "Průkazu energetické náročnosti budovy", který výstupem (štítkem budovy)zařadí budovu do kategorie dle spotřeby. Jedním z ukazatelů je, že veškeré materiály musí z hlediska tepelně-technických vlastností splňovat podmínky ČSN 730540-příloha 2. Plastová okna běžně dostupná na trhu i Eurookna tuto podmínku obvykle splňují. Při PENB se však posuzuje kompletní objekt (obálka), což by mělo být součástí projektové dokumentace. Pokud je plocha zateplení vyšší než 1000 m2, je třeba stavební povolení.

Richter

Dobrý den, ráda bych vznesla dotaz týkající se zateplování budov. Vzhledem k tomu, že bydlíme ve starším panelovém domě, stavební družstvo spravující náš panelový dům se jej rozhodlo zateplit. My ovšem bydlíme v zateplené nástavbě nad tímto panelákem. Proto mě zajímá jakou částí procentuelně ovlivní zateplení domu náš byt. Zajímám se o to, protože financování již zmíněného zateplení domu bude z velké většiny hrazeno z prostředků nájemníků bytů - poměrně rozpočítáno podle velikosti bytu. Přišlo by mi proto nelogické platit stejný díl ze zateplení domu, kdyby jeho účinky na zateplení našeho zatepleného bytu,byly minimální.

Pokud se jedná o panelový dům tak na jeho revitalizaci je možno využít buď program Nový panel, nebo Zelená úsporám. V případě využití programu ZÚ musíte splnit podmínky aktivity "A1" - komplexní zateplení. Pro oba programy je nutno k žádosti doložit souhlasy nájemníků a to ne všech, ale pouze min. 70%. Většinou se to řeší zápisem z členské schůze. Podpisy nájemníků nemusí být ověřené, ale podpisy statutárního zástupce žadatele už ověřené musí být. Tím nechci říct, že pokud tento zápis nepodepíšete, tak že bude neplatný nebo že automaticky se nemusíte účastnit na splácení. Měli byste se na této schůzi domluvit a upravit si nájemní smlouvu v tomto duchu. Je přece zcela nelogické, abyste se podíleli na splátkách úvěru nebo navýšení fondu oprav, pokud se vás zateplení nijak nedotkne, resp. nebude mít pro Vás žádný přínos. Ti nájemníci, kteří budou díky zateplení mít nižší náklady na vstupní energie, tak se logicky na splátkách podílet musí, ale Vy? Proč byste měli ještě doplácet na úspory svých sousedů? Jak jsem uvedl je třeba to dohodnout na členské schůzi a poté to zakotvit do nájemní smlouvy. Možná by bylo vhodné tento problém předložit a projednat plošně v rámci celého družstva (protože možná nebudete jediní) na shromáždění delegátů, valné hromadě nebo jak se nazývá nejvyšší schvalovací orgán vašeho BD.

Baginský

Dobrý den.Bydlíme ve starším panelovém domě,kde si topíme sami pomocí plyn,kotle. Letos na jaře jsme provedli rekonstrukci topení (výměna radiátorů,rozvod po bytě),vyměnili jsme okna za plastová a rádi bychom ještě vyměnili vchodové dveře do bytu.Můžu požádat o dotaci na některou z uvedených prací?Děkuji za odpověď.

Pokud se jedná o panelový bytový dům, tak o dotaci můžete žádat pouze v kategorii "A1" - komplexní zateplení, kde musíte výpočtem prokázat min 40% úsporu tepla oproti původnímu stavu a současně měrná potřeba tepla na vytápění musí být menší než 55 kWh/m2 za rok. Na základě zkušeností Vám sděluji, že pouhou výměnou oken nejste schopni splnit ani jednu z uvedených podmínek a na nový plynový zdroj ani rekonstrukci otopné soustavy se program Zelená úsporám nevztahuje. Takže na vámi provedené práce nemůžete žádat žádné dotace.

Baginský

Kde mohu požádat o příspěvek při výměně oken v panelovém domě? Děkuji

Pokud řešíte svá okna individuálně, tak nemůžete využít podpory z programu Zelená úsporám ani Nový panel. Tyto dotační programy jsou zaměřené na komplexní revitalizaci panelového domu. Snad jediná možnost je, pokud jste stálým zákazníkem RWE, využít akční nabídky slev na okna SULKO

Baginský

Máme možnost žádat o dotaci na zateplení našeho panelového čtyřpodlažního domu postaveného 1979 Informace na úhradu a dotaci , pokud jsem byl informován - nemáme na dotaci nárok /starý panelový dům/ Můžete mi prosím zaslat vaše stanovisko a na koho se máme obrátit, pokud  je náš nárok oprávněný.

Jestliže se jedná o bytový dům postavený v některé z typových panelových konstrukčních soustav, pak můžete na dotaci z programu Zelená úsporám dosáhnout (pokud jste již nežádali z programu Nový panel) pouze v kategorii "A1" - komplexní zateplení. K tomu musíte splnit dvě podmínky. Měrná potřeba tepla na vytápění bude pod 55 kWh/m2 za rok a současně musíte výpočtem doložit min 40% úsporu tepla oproti původnímu stavu. O tom, co všechno musíte provést a zda to bude stačit pro splnění uvedených hodnot, si musíte nechat zpracovat odborný posudek (který je stejně nutnou součástí žádosti). Takže bych vám doporučil navštívit nejbližší poradenské středisko EKIS. Jejich seznam najdete na: http://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/strediska-EKIS

Baginský

Jsme bytové družstvo, které vlastní panelový dům v Praze 6 - 40 let starý. V příštím roce bychom chtěli dům zateplit. Předpokládané náklady jsou 2,5 mil. Kč. Prosím o sdělení, jaké dotace je možno na tuto akci získat a jak postupovat při podání žádosti.

Vážená paní, k Vašemu dotazu ohledně dotací na zateplení panelového domu musím sdělit, že v současné době mi není znám program, který by nabízel dotace na zateplení panelových domů. Příčinou, proč se dotace na zateplení nevypisují je s nejvyšší pravděpodobností skutečnost, že nedochází k výrazným úsporám energie, pokud nejsou provedena další opatření jako je výměna výplní otvorů a úpravy topném systému.

Bukovský

Ráda bych se dozvěděla jak postupovat v rámci programu Zelená úsporám, když chci využít dotací na výměnu oken v panelovém domě. V jaké výši a za jakých podmínek mohu dotaci získat?

Pokud bydlíte v panelovém domě, pak musíte provést taková opatření, abyste splnili podmínky aktivity "A1" - komplexní zateplení, tzn. měrná spotřeba tepla na vytápění bude pod 55 kWh/m2, což určitě pouhou výměnou oken nedosáhnete. Pokud to spojíte ještě se zateplením, případně opravou střechy ap., pak můžete dosáhnout na dotaci ve výši 1050 Kč/m2 podlahové vytápěné plochy.

Baginský

Z programu zelená úsporám je možné žádat o dotaci na komplexní zateplení panelového domu. Požadavek je dosažení měrné roční potřeby tepla 55 kWh/m2. Počítal někdo, jakou sílu zateplení musíme použít při výměně oken s požadovaným prostupem tepla 1,2?

Na Váš dotaz není jednoznačná odpověď. Někdy může stačit zateplení o tloušťce 10cm, jindy 12 nebo 14 atp. Záleží na mnoha dalších faktorech, jako jsou parametry stávajícího zdiva (původní konstrukce), geometrii objektu (poměr ochlazované plochy vůči obestavěnému prostoru, případně poměru plochy oken vůči fasádě), atd. Takže tento výpočet je nutno provést pro každý jednotlivý případ zvlášť. Prosím obraťte se na firmu či osobu zabývající se těmito výpočty nebo můžete využít informačního centra ČKAIT, kde je uveden seznam expertů, vykonávající tuto činnost pro program Zelená úsporám.
Baginský

Můžete mi prosím sdělit, jaký je vlastně postup při vyřizování, pokud bychom chtěli využít dotaci na solární systémy, jaké posudky jsou potřebné a kdo je provádí a podobně. Prosím také o informace, jak je možné využít dotace na komplexní rekonstrukci panelového domu a jeho zateplení.

Váš dotaz je velice obecný. Dotace na solární systémy je možné získat pro podnikatele z programu Operační program podnikání a inovace (obhospodařuje Ministerstvo průmyslu a obchodu), pro obce a neziskové organizace z programu Operační program životního prostředí (obhospodařuje Státní fond životního prostředí) a pro soukromé osoby od Státního fondu životního prostředí. Dále je možné získat dotace od některých obecních úřadů, a pokud by se jednalo o rozvoj venkova, tak ze Státního zemědělského intervenčního fondu. Pokud by se jednalo o panelový dům, tak ještě ze Státního fondu rozvoje bydlení. Každý tento program má svoje specifické požadavky jak na kvalitu a druh posudku, tak i na toho, kdo posudek či doklad může zpracovávat, dále jsou různé požadavky na žadatele, na způsob provedení.

Šubrt

Energetický audit je povinna pořídit dle vyhl. č. 213 §10, odst. 2 fyzická a právnická osoba s budovami či zařízeními s celkovou roční spotřebou vyšší než 35 000 GJ, resp. pro objekty samostatně zásobované energií vyšší než 700 GJ (§10,odst3).

Mareš

Kolik, prosím, stojí zhotovení energetického průkazu (auditu) budovy, který bude v souladu se všemi právními předpisy, a bude splňovat všechny náležitosti vyžadované přísl. operačními programy - panelák , čtyři vchody, 48 bytů, co je potřeba udělat pro objednávku a jak dlouho trvá zhotovení?

Ceny a termíny zpracování PENB se budou lišit dle jednotlivých zpracovatelů a jejich vytíženosti. Doporučuji vybrat si některou autorizovanou osobu ze seznamu MPO (např. dle spádové oblasti) http://www.mpo-enex.cz/experti/ a spolu se stručným popisem objektu, případně fotkou, požádat o zaslání nabídkové ceny.

Kárník

pokud je již panelový dům po regeneraci (tedy je zateplen /předpokládám, že se jedná o vnější zateplení/ a jsou vyměněna okna), má sice jistou větší "setrvačnost" tedy stabilitu v zimním období, ale zcela vypínat topení není vhodné. Doporučuje se spíše na tyto přechodné období přejít na udržovací temperanční teplotu a po příchodu přejít na komfortní nastavenou teplotu. V celkové ekonomii provozu vytápění to vychází obecně lépe. Samozřejmě jsou jisté odlišnosti v druhu (konstrukci) panelového domu a jeho tloušťky zateplení, ale takto to platí obecně.

Belica

Náš obytný panelový dům, se skládá ze dvou vchodů, z nichž každý náleží samostatnému bytovému družstvu. Spotřeba tepla je měřena na patě domu jediným měřičem pro oba vchody. Teplo pro jednotlivé byty je rozváděno potrubím přes suterénní prostory domu a pro každou řadu bytů nad sebou vede po jedené nebo po dvou stoupačkách. Abychom mohly náklady na teplo spravedlivě rozúčtovat, zvažujeme možnost nainstalovat na každou ze stoupaček pro rozvod tepla jeden měřič (na patě stoupačky). Potřebovali bychom zjistit, zda existuje možnost měření spotřeby tepla na každé ze stoupaček. Jak vysoké náklady byly na takové řešení?

Je škoda, že jste nepopsal zapojení vodorovných rozvodů tepla. Za předpokladu, že vodorovný rozvod tvoří U a přívod tepla je z kratší strany domu, pak není potřeba mít měření na každé stoupačce, ale ve dvou místech, kde probíhá hranice mezi domy. Naměřený rozdíl mezi oběma měřiči tepla bude určen pouze pro jeden dům. Pokud tuto hodnotu odečteme od fakturované spotřeby, dostaneme spotřebu pro druhý dům. Dalším řešením je osazení poměrových měřičů tepla na všech radiátorech a rozúčtování spotřeby tepla podle jejich údajů. Tento způsob ovšem není tak přesný. Vytváří však psychologicky větší tlak na nájemníky než při společném měření na patě každého domu. Toto řešení vyžaduje roční vyhodnocování poměrových rozdělovačů topných nákladů nezávislou firmou

Kárník

Vážení, mohli byste mi sdělit:1. - povinnost montáže termoregulačních ventilů v panelovém domě. Vím, že původní znění vyhlášky říkalo montáž do 31. 12. 2004, toto bylo prodlouženo o 2 roky, tedy do 31. 12. 2006 ( pod pohrůžkami dosti vysokých pokut).

Základním dokumentem pro stanovení povinnosti regulace teploty vnitřního prostředí je Zák. č.406/2000 Sb. ve svém novelizovaném znění pod číslem 406/2006, kde se v §6, odst.9 hovoří, že vlastník nebo provozovatel zařízení na rozvod tepelné energie je povinen u nově zřizovaných nebo změn dokončených (tzn. rekonstrukcí) zajistit minimální účinnosti užití energií a vybavení rozvodů regulačními prvky.Navazujícím předpisem je Vyhl.č.194/2007 Sb., (nahrazuje bývalou vyhl.č.152/2001), kde se v §6, odst.1 hovoří o tom, jakým způsobem se zajišťuje regulace vytápění v bytových a nebytových budovách, a pod písm. c) je zmíněná možnost instalace individuálního regulačního zařízení reagujícím na změny teplot a tepelné zisky, což právě termoregulační ventily umí. Ale není to jediný možný způsob, takže pokud regulaci vlastník zajistí jiným způsobem (uvedeným pod písm. a), b) nebo d)), tak povinnost také splní. Ale instalace TRV je nejrozšířenější a tudíž nejznámější. A k druhé části dotazu Vám sděluji, že rozdělením nákladů na tepelnou energii na složku základní a spotřební je řešeno ve Vyhl.č.372/2001 Sb. v §4, odst. 1 je uvedeno, že základní složka opravdu tvoří 40-50% nákladů a zbytek je složka spotřební. Základní složka se rozděluje mezi konečné spotřebitele podle započ. podlahové plochy a spotřební podle velikostí náměrů indikátorů vytápění přepočtených podle korekcí atd. Pokud nejsou poměrové měřiče (indikátory tepla) nainstalovány, rozdělí se i spotřební složka podle započitatelné podlahové plochy (viz §4, odst. 2 až 5)Pokud byste měla nějaký další konkrétní dotaz k vašemu vyúčtování, tak bych vám doporučil navštívit odkaz:http://www.artav.cz/

Baginský

Pročetl jsem si dotaz Vratislava Kopačky ohledně výši ceny tepla a koeficient spotřeby tepla. Zaujala mně odpověď pana Vladimíra Baginského ohledně max. výši ceny tepla u vytápění plynem. Dle zákona nesmí překročit 650 Kč/GJ. V našem vyúčtování za rok 2008 jsme platili 675,29 Kč za GJ. Je možné si ještě někde zpětně stěžovat? Jen pro informaci v roce 2007 jsme platili jen 548,1Kč/GJ o tom razantním zvýšení nás nikdo neinformoval a až při vyúčtování se celý panelový dům zděsil z nemilých nedoplatků.

Dodavatel tepelné energie se musí řídit Cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Cenové rozhodnutí č.7/2008 uvedené v odpovědi, kterou citujete v dotazu, platí od 1. 1. 2009. Cena 650 Kč/GJ, na kterou se odvoláváte, není stanovena zákonem ale Cenovým rozhodnutím č.7/2008 v čl. 3.9. Pro přesnost uvádím doslovné znění článku:"V případě zvýšení uplatňované ceny tepelné energie nebo zvýšené ceny tepelné energie při vyúčtování, která přesahuje 450,00 Kč/GJ včetně DPH v případě výroby tepelné energie převážně z uhlí nebo 650,00 Kč/GJ včetně DPH v případě výroby tepelné energie převážně z ostatního paliva, kdy důvodem zvýšení ceny není pouze změna nákladů na palivo a energie anebo důvodné snížení množství tepelné energie, je podmínkou pro sjednání nové výše ceny tepelné energie zaslání všech kalkulací ceny podle bodu (2.3.) Úřadu" Neznamená to tedy, že cena nemůže být vyšší. Pro rok 2008 však platilo Cenové rozhodnutí č.5/2007.Ceny tepelné energie se regulují způsobem věcného usměrňování cen. Do ceny tepelné energie lze v kalendářním roce promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň z přidané hodnoty. Veškeré dodavatelem uplatňované ekonomicky oprávněné náklady, které souvisejí s výrobou anebo rozvodem tepelné energie, se zahrnují do ceny tepelné energie. Týká se to zejména ceny paliva. Cena zemního plynu, která se odvíjí od ceny ropy na světových trzích, během roku 2008 prudce rostla. Od ledna do prosince cena za dodávku stoupla o cca 50 %. Průměrná cena zemního plynu pak proti roku 2007 stoupla např. u odběratelů nad 630 MWh/rok o 33 %. Na ceně tepla se cena zemního plynu podílí asi 60 až 70 %. Z informativního přepočtu je zřejmé, že cenové navýšení je pravděpodobně působeno právě růstem ceny zemního plynu. Neznáme bližší podrobnosti o vaší soustavě zásobování teplem, vaše cena je však dost vysoká. Může to být způsobeno nízkou účinností zdroje tepla nebo vysokými ztrátami v rozvodech tepla, pokud jste zásobovaní vnějším zdrojem tepla např. blokovou kotelnou. Domníváme se, že jste v případě nejasností měli žádat vysvětlení při vyúčtování topné sezony, případně žádat předložení cenové kalkulace tepla.

Tovačovský

Dobrý den, prosím o sdělení, zda při rozúčtování nákladů na topení, se přihlíží na skutečnou spotřebu, která je na patě domu, nebo se používá jen (podle majitele) odpařená část z měřiče na topidlech. Roční spotřeba, která je na měřiči na vstupu za rok 2008 byla 290 Gj, ale dle výpočtu odpařených jednotek v bytech, byla vypočtena na 420 Gj.

vyhláška ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb. - Pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele jasně stanoví pravidla. §3 stanoví vynaložené náklady a §4 popisuje rozúčtování nákladů. Rozdělovače topných nákladů jsou pouze informativní čidla, která stanoví s určitou přesností odpovídající spotřebu v místě radiátoru. K výpočtu by vždy měly sloužit faktury, které vlastník domu obdržel. Ostatní náklady (údržba, opravy apod. by se neměly řešit formou zvětšování plateb za odebranou energii

Kárník

V článku "Jak na účtování tepla v paneláku" uveřejněném v Právu se v závěru pan Truxa zmiňuje o právním výkladu vyhlášky 372/1 vypracovaný ministerstvem průmyslu a obchodu, který můžete zaslat e-mailem. Můžete mi prosím tento právní výklad zaslat?

příslušný dokument najdete zde: http://www.tscr.cz/data/legislativa/download.php?ids=56 Doporučujeme prostudovat si i další informace rozúčtování tepla, například tento článek: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2123&h=27

Srdečný

Který zákon nebo vyhláška řeší instalaci termoregulačních ventilů v obytných domech (panelák)? Je tam povinnost mít ventily do určitého roku?

K Vašemu dotazu v záležitosti povinné instalace termoregulačních ventilů v bytových domech sdělujeme: Povinnost vlastníka bytového domu nebo společenství vlastníků jednotek vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům upravuje § 6 odstavec 7 zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií. Tato povinnost musí být splněna do čtyř let ode dne nabytí účinnosti zákona, tj. do 1. 1. 2005 (§ 14 odst. 2) pod sankcí pokuty až do výše 1 mil. Kč. (§ 12 odst.1b). Technické podrobnosti realizace a případné výjimky jsou stanoveny vyhláškou MPO č. 151/2001 Sb. (§ 5 odst. 1, § 8 odst. 5) a vyhláškou MPO č. 152/2001 Sb. (§ 2 odst2, § 6 odst. 1c).

Vích

Nedávno jsem se přestěhoval z RD do činžovního panelového domu, kde vlastním byt v posledním patře (čtyři patra)a kde jsou nainstalovány poměrové měřiče (odpařovací). Zjistil jsem, že přestože máme plastová okna a zateplený celý panelák, mám největší spotřebu. Mám dvojité deskové radiátory v délce od 150 do 180 cm a termohlavice Heimeier. Taky jsem zjistil, že radiátor mi topí (a to dobře)pouze v horní části tzn. kde je nainstalován měřič a spodní část je studená. Měřič je nastaven na stupeň č. II. Přestože zatím je zima příznivá, v bytě je poměrně chladno. Přivolaný technik z bytového družstva říkal, že je vše v pořádku a že se to spraví, až bude větší zima nebo si mám přidat teplotu na ventilu. To znamená ale větší spotřebu energie a více peněz. Můžete mi poradit, co se dá udělat pro to, aby hřál celý radiátor i při venkovních teplotách -3 až 6 stupních Celsia? Když je ventil naplno na horní polovině se nedá udržet ruka a spodní část je jen teplá. Termohlavice je krytá jen jemnou záclonou.

Správně odpovědět na Váš dotaz je poměrně složité. Je totiž třeba zjistit několik dalších skutečností. První je, zda Vaše otopná soustava je správně hydraulicky vyvážená. Nejjednodušší zkoušku provedete tak, že nastavíte na termostatickém ventilu vyšší teplotu (např. 24°C) a zjistíte, zda radiátor bude celý zahřátý. Rozdíl mezi otopnou vodou a vratkou by měl být cca do 20°C. Druhá záležitost je, jak je dům zateplen. Hlavně jestli je zateplena a zateplení správně provedeno u střechy, která Vás nejvíce ovlivňuje. Třetí problém je, zda indikace spotřeby tepla ve Vašem bytě je správně přepočítána při fakturaci tepla Vám s ohledem na polohu bytu. (Je jasné, že Váš byt s ohledem na polohu, musí mít větší absolutní spotřebu, než byt ve střední části objektu. Při stejné tepelné pohodě byste však měli platit stejně.) Všechny výše uvedené aspekty je třeba prověřit a teprve potom lze udělat závěr. Doporučuji se obrátit na odbornou firmu či středisko EKIS ČEA nejbližší k Vašemu bydlišti, kteří posoudí celou situaci na místě.

Farták

Dobrý den, bydlím v panelovém domě, který jsme jako spoluvlastníci koupili v r. 1997. Teplo a teplá voda je zvenčí přiváděno potrubími do místnosti ve sklepních prostorách domu. Na přívodních potrubích v této místnosti jsou také umístěny různé ventily a měřicí přístroje. Vzhledem k tomu, že vznikl spor s dodavatelem tepla o tom, kdo má platit opravy ventilů, chtěl bych se zeptat, je -li někde přesněji definováno, která část přívodních potrubí resp. armatur je vlastnictvím dodavatele tepla a od které části resp. místa potrubí je toto již ve vlastnictví majitelů domu. Ve smlouvě o koupi domu je pouze velice obecně uvedeno, že zařízení na přívod tepla a teplé vody v domě zůstává v majetku dodavatele tepla tj. jako věcné břemeno.

Váš problém není jednoduchý. Zvláštní předpis na určení rozhraní není. Toto rozhraní by mělo být určeno ve smlouvě o dodávce tepla. Jestliže není, je rozhodující, co bylo součástí výstavby domu a co součástí výstavby přípojky tepla. Obvyklé je, že v posloupnosti: potrubí přípojky - armatura hlavního uzávěru - vnitřní rozvody jsou v majetku dodavatele potrubí přípojky a armatura hlavního uzávěru; vnitřní rozvody v majetku vlastníka objektu s výjimkou fakturačního měření (popř. domovní předávací stanice - DPS). Správný stav věcí je dohledatelný v dokumentaci ke kolaudaci (měla by být na stavebním úřadě) a rozhodující je, kdo co platil.

Farták

V tisku jsem se dočetl, že mi můžete zaslat výklad MPaO k vyhlášce 372/2001, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii.

Příslušný dokument najdete zde: http://www.tscr.cz/data/legislativa/download.php?ids=56

Doporučujeme prostudovat si i další informace rozúčtování tepla, například tento článek: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2123&h=27

Beranovský

Pokud je teplá voda (TV) připravována centrálně, třeba ve sklepě ve výměníkové stanici, je rozvod vody k bytům veden obvykle smyčkou - cirkulačním potrubím. V potrubí je osazeno cirkulační čerpadlo, aby voda obíhala a nestála vystydnutá v potrubí. Nevýhodou je, že se tak dost tepla ztrácí. Pokud nejsou rozvody dobře izolovány, může se takto ztratit v rozvodech stejné množství tepla, jako je použito k ohřevu vody - celková spotřeba tepla tedy stoupne. Pokud tedy v domě cirkulační rozvod nemáte, bylo by nutno provést nové rozvody teplé vody do bytů, s důkladnou izolací. U paneláků jsou rozvody vedeny v bytovém jádru. Rozvody teplé vody v bytě (např. z kuchyně k potrubí v jádru) už obvykle cirkulační nejsou, takže musíte chvilku počkat, než odteče teplá voda, která stála v trubkách ve vašem bytě. Náklady na toto opatření nelze odhadnout na dálku, doporučuji pozvat si na místo instalatérskou firmu, aby zjistila, kudy potrubí povede a zda bude nutné provést třeba nové průrazy stropem a podobně. V každém případě počítejte s částkou několik desítek tis. Kč, z toho vlastní oběhové čerpadlo může stát méně než 1O tis. Kč. Doporučuji volit čerpadlo s nízkou spotřebou elektřiny, kvůli snížení provozních nákladů. Čerpadlo lze po dohodě nájemníků doplnit třeba časovým spínačem, který ho vypne v noci (např. od 1 do 4 hodin ráno) abyste snížili ztráty v rozvodech.

Srdečný

Dobrý den. Zajímalo by mě, jestli se dá řešit vytápění a ohřev TUV pomocí solárních kolektorů. Jedná se o panelový dům, který má 8 podlaží s celkem 32 byty cca 2600m2 podlahové plochy. A jestli je možné na takovou to realizaci získat státní dotaci, pokud to budeme realizovat jako společenství vlastníků. Panelák je zateplený a jsou vyměněna okna s prostupem 1.1. Děkuji za odpověď.

Návrh solárního ohřevu teplé vody a teplonosné látky systému vytápění je sice možný, ale stále nepřiměřeně nákladný. Navíc, u panelového domu by hlavně v letních obdobích mohl vzniknout problém s přebytkem tepelné energie (pokud za panelovým domem nemáte koupaliště, pod domem zakopané akumulační nádoby či jiný odběr tepla, návrh instalace solárních kolektorů na vytápění a pro ohřev teplé vody bych nedoporučoval). Doporučoval bych Vám spíše zvážit, instalaci solárních panelů pouze pro ohřev teplé vody. U nezateplených panelových domů se pohybuje spotřeba teplé vody okolo 30 - 40 % z celkové spotřeby tepelné energie. Pokud máte dům již zateplen, podíl teplé vody se může pohybovat okolo 50 - 60 % z celkové spotřeby tepelné energie. Pokud tedy navrhnete solární kolektory pouze pro ohřev teplé vody, můžete ušetřit více nežli polovinu z nákladů na tepelnou energii. Dotace a státní podpora, s těmi je to u nás složité. Jediná možnost zisku podpory obnovitelných zdrojů energie pro soukromníky a bytový sektor, byla v tomto roce vypsaná státním fondem životního prostředí v polovině dubna. Podpořeno bylo několik set žádostí soukromých osob (podpora solárních kolektorů a tepelných čerpadel atd.). Žádostí bylo podáno velké množství, a proto byl program již na konci měsíce dubna uzavřen. Na státní podpory či dotační tituly bych se proto být Vámi tolik nespoléhal.

Vanický

Teoreticky je možné, aby radiátor u vaší sousedky byl zavzdušněný, a to v případě, že při instalaci došlo k chybě. Tato závada by se ale projevila ihned po zprovoznění domu. Pokud tedy nebyly problémy např. před 5 lety, pak radiátor asi zavzdušněný není. Proč topení u vaší sousedky nefunguje, to se na dálku těžko posuzuje. Častou příčinou bývá zatuhnutí ventilu. Pokud máte termostatické ventily, stává se, že přes léto ventil zatuhnul. To, že hlavicí se dá bez problému otáčet, ještě neznamená, že ventil funguje. Je třeba sundat hlavici a vyzkoušet, zda "čudlík" vyčnívající z ventilu jde zatlačit dovnitř, cca o 4 mm. Pokud ne, pomůže někdy zatlačení velkou silou, jinak by bylo nutné vyměnit ventil. Bylo by samozřejmě lepší pozvat na místo specialistu - instalatéra.

Srdečný

Dobrý den. Zajímalo by mě, jestli se dá řešit vytápění a ohřev TUV pomocí solárních kolektorů. Jedná se o panelový dům, který má 8 podlaží s celkem 32 byty cca 2600m2 podlahové plochy. A jestli je možné na takovou to realizaci získat státní dotaci, pokud to budeme realizovat jako společenství vlastníků. Panelák je zateplený a jsou vyměněna okna s prostupem 1.1. Děkuji za odpověď.

Návrh solárního ohřevu teplé vody a teplonosné látky systému vytápění je sice možný, ale stále nepřiměřeně nákladný. Navíc, u panelového domu by hlavně v letních obdobích mohl vzniknout problém s přebytkem tepelné energie (pokud za panelovým domem nemáte koupaliště, pod domem zakopané akumulační nádoby či jiný odběr tepla, návrh instalace solárních kolektorů na vytápění a pro ohřev teplé vody bych nedoporučoval). Doporučoval bych Vám spíše zvážit, instalaci solárních panelů pouze pro ohřev teplé vody. U nezateplených panelových domů se pohybuje spotřeba teplé vody okolo 30 - 40 % z celkové spotřeby tepelné energie. Pokud máte dům již zateplen, podíl teplé vody se může pohybovat okolo 50 - 60 % z celkové spotřeby tepelné energie. Pokud tedy navrhnete solární kolektory pouze pro ohřev teplé vody, můžete ušetřit více nežli polovinu z nákladů na tepelnou energii. Dotace a státní podpora, s těmi je to u nás složité. Jediná možnost zisku podpory obnovitelných zdrojů energie pro soukromníky a bytový sektor, byla v tomto roce vypsaná státním fondem životního prostředí v polovině dubna. Podpořeno bylo několik set žádostí soukromých osob (podpora solárních kolektorů a tepelných čerpadel atd.). Žádostí bylo podáno velké množství, a proto byl program již na konci měsíce dubna uzavřen. Na státní podpory či dotační tituly bych se proto být Vámi tolik nespoléhal.

Vanický

Nedávno jsem se přestěhoval z RD do činžovního panelového domu, kde vlastním byt v posledním patře (čtyři patra)a kde jsou nainstalovány poměrové měřiče (odpařovací). Zjistil jsem, že přestože máme plastová okna a zateplený celý panelák, mám největší spotřebu. Mám dvojité deskové radiátory v délce od 150 do 180 cm a termohlavice Heimeier. Taky jsem zjistil, že radiátor mi topí (a to dobře)pouze v horní části tzn. kde je nainstalován měřič a spodní část je studená. Měřič je nastaven na stupeň č. II. Přestože zatím je zima příznivá, v bytě je poměrně chladno. Přivolaný technik z bytového družstva říkal, že je vše v pořádku a že se to spraví, až bude větší zima nebo si mám přidat teplotu na ventilu. To znamená ale větší spotřebu energie a více peněz. Můžete mi poradit, co se dá udělat pro to, aby hřál celý radiátor i při venkovních teplotách -3 až 6 stupních Celsia? Když je ventil naplno na horní polovině se nedá udržet ruka a spodní část je jen teplá. Termohlavice je krytá jen jemnou záclonou.

Správně odpovědět na Váš dotaz je poměrně složité. Je totiž třeba zjistit několik dalších skutečností. První je, zda Vaše otopná soustava je správně hydraulicky vyvážená. Nejjednodušší zkoušku provedete tak, že nastavíte na termostatickém ventilu vyšší teplotu (např. 24°C) a zjistíte, zda radiátor bude celý zahřátý. Rozdíl mezi otopnou vodou a vratkou by měl být cca do 20°C. Druhá záležitost je, jak je dům zateplen. Hlavně jestli je zateplena a zateplení správně provedeno u střechy, která Vás nejvíce ovlivňuje. Třetí problém je, zda indikace spotřeby tepla ve Vašem bytě je správně přepočítána při fakturaci tepla Vám s ohledem na polohu bytu. (Je jasné, že Váš byt s ohledem na polohu, musí mít větší absolutní spotřebu, než byt ve střední části objektu. Při stejné tepelné pohodě byste však měli platit stejně.) Všechny výše uvedené aspekty je třeba prověřit a teprve potom lze udělat závěr. Doporučuji se obrátit na odbornou firmu či středisko EKIS ČEA nejbližší k Vašemu bydlišti, kteří posoudí celou situaci na místě.

Farták

Jsem vlastníkem bytu v panelovém domě o výměře asi 120 m/2 v posledním patře. Ročně platím asi okolo 45tisíc Kč za teplo a TUV (dálkový rozvod z plynové kotelny. Jsem přesvědčen, že pokud bych přešel na vlastní zdroj vytápění kondenzačním kotlem tak uspořím nemalé náklady. Mimo to TV je tak nekvalitní, že celá rodina prokazatelně trpí exemy z tohoto důvodu, což předpokládám lze odstranit ohřevem studené pitné vody. Navíc při silných mrazech mívám v bytě i 8°C a jinovatku v rozích. Tento stav se výrazně zlepšil po zateplení štítové stěny. Postupně měním i stávající okna za plastová. Nechal jsem si již vypracovat projekt a mám souhlas všech vlastníků bytů. Stavební úřad mi ale nechce tuto změnu povolit, přestože k tomu zřejmě není žádný racionální důvod. Pokud vím, energetická koncepce města zatím není zpracována, takže není stanoven primární zdroj pro výrobu tepla. Rád bych věděl, zda se tato změna jeví jako ekonomická a zda se dá nějak postupovat v případě blokování ze strany stavebního úřadu.

Z Vašeho dotazu na možnost změny vytápění v panelovém domě vyplývá, že jste spoluvlastníkem části domu. Váš dům byl zkolaudován na nějaký způsob vytápění- ústřední vytápění se zdrojem tepla rozvod CZT-dálkové teplo. Při změně způsobu vytápění musí být provedeno posouzení dopadů této změny v rámci stavebního řízení a nové kolaudace s vyjádřením všech účastníků řízení (účastníci řízení budou spoluvlastníci domu, zřejmě orgány ochrany ovzduší, dodavatel tepla atd. na základě stavebního řízení). Na základě zahájeného stavebního řízení budou stanoveny podmínky, jestli změna vytápění je možná, za jakých technických podmínek. Dovoluji si Vás upozornit, že v případě změny vytápění jen ve Vašem bytě, ve zbývající části domu zůstane stávající způsob vytápění, budete se muset podílet na základní složce při rozdělování nákladů za vytápění v poměru podle vytápěné plochy Vašeho bytu. Tato základní složka může být 40 až 60 % Stavební úřad, pokud podáte žádost o zahájení stavebního řízení, bude postupovat podle správního řádu, ve kterém jsou dány termíny. Pokud s rozhodnutím nebudete souhlasit, máte Vy a každá strana řízení se odvolat. Pokud nejsou v bytě dodržovány základní parametry teploty, teploty teplé vody je potřeba vyvolat jednání přes vašeho dodavatele (tj. toho komu platíte za služby spojené užíváním domu) pro zlepšení stávajícího stavu.

Juda

Prosím o sdělení jak je to s instalací plynového kombinovaného turbo kotle ve 2. NP panelového domu. Mám informace, že není možné na tyto budovy dle současné platné legislativy použít tyto kotle. Chtěl jsem v loňském roce vyměnit kamna WAW za tento kotel a nebylo to možné. Nyní jsem zjistil, že ve 3.NP (pod střechou) kotel montují. Je to v souladu s předpisy? Děkuji.

Způsob instalace turbo kotlů a odvodu spalin z nich řeší novelizovaná norma ČSN 73 4201 (případně TPG 800 01). Instalace odvodu spalin je omezena v závislosti na vzdálenosti od střechy, oken či zdí členité budovy. Doporučuji zadat konkrétní dotaz na projektanta vytápění či dodavatele kotle, který bude potřebovat podrobnější informace včetně požadovaného umístění kotle, pohledů budovy a výkresu půdorysu budovy s rozměry pro posouzení možnosti instalace turbo kotle ve vašem konkrétním případě. Instalace kotle a zaústění kouřovodů musí být odsouhlasené vlastníkem objektu (sdružení vlastníků, družstvem apod.). Doporučuji dohodu všech obyvatel domu anebo dohodu s vlastníkem ohledně instalace kotlů, kdy je možno řešit jednotlivé výduchy z kotlů společným komínem.

Stopa

Bydlím v panelovém domě. V současné době vedeme v rámci zajišťování regulace a měření tepla s vedením společenství vlastníků diskusi - spor v problematice zajištění stejných tepelných vlastností a zajištění stejných podmínek pro dosažení tepelné pohody v jednotlivých bytech. V bytech, které jsou umístěny nad nevytápěnými sklepy a vstupními chodbami je, na rozdíl od výše umístěných bytů, dosahována teplota na podlaze - resp. kobercích cca 17 °C. Předseda společenství vlastníků mi tvrdí, tento problém odstraní regulace vytápění - osazení regulačních ventilů. Má náš předseda pravdu?

Instalace termostatických regulačních ventilů (dále TRV) zamezí přetápění objektu a celkovou spotřebu tepelné energie pro objekt poníží. Z tohoto důvodu spíše Váš popisovaný problém s nižší tzv. nášlapnou teplotou přízemních bytů nevyřeší, ba naopak. Doporučujeme zjistit důvod současného problému: množství potřebného průtoku otopné vody včetně vyregulování topného systému, dimenze otopných těles včetně teplovodních rozvodů. Nejdříve však doporučujeme odborně přeměřit teplotu v daných bytech dle platné vyhlášky č.152/2001Sb. Kde je v §3 odst. č. 8 uvedeno: Průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných místnostech se měří teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění a činí jednu čtvrtinu součtu teplot vnitřního vzduchu naměřených uprostřed půdorysu místnosti ve výši 1 m nad nášlapnou vrstvou podlahy v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod. a odst. č 10 : V průběhu vytápění je podle odstavce 6 v obytných místnostech a v ostatních prostorách a obdobným využíváním vybavených otopným tělesem odpovídající průměrná teplota vnitřního vzduchu naměřená teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění oproti číselné hodnotě výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem vyšší o 1 °C v místnosti s jednou venkovní stěnou, vyšší o 1,5 °C v místnosti s dvěma venkovními stěnami, vyšší o 2 °C v místnosti s třemi nebo více venkovními stěnami, navíc vyšší o 1 °C v místnosti s nadměrným zasklením. (pozn. venkovní stěnou se ve Vašem případě dá uvažovat i podlaha nad nevytápěným prostorem) Výpočtová vnitřní teplota je daná přílohou č. 2 k vyhlášce č. 291/2001 Sb., kde se uvádí pro obytné budovy (trvale užívané): Obývací místnosti = 20 °C.

Matuška

Pokud vím, tak první zateplováky se dělaly v SRN někdy počátkem 70. let. Zatím jsou bez vad - tedy zatím je reálně prokázaná životnost 40 let. Když jsem byl na škole, tak jsme se učili, že životnost cihelných staveb je 80 let, panelových domů 40 let. Jak vidíte, tak vše stojí více jak dvojnásobně dlouho bez problémů, pouze jsou potřeba údržbové práce. Ohledně finanční návratnosti - jde čistě o teoretický výpočet, kde se nesmí uvažovat zvyšování cen energií. Pokud by se ceny energií uvažovaly, tak je návratnost jiná. Na jedné odborné konferenci Ing. Zdeněk Kobza prezentoval zateplení jejich domu. Vyčíslil, kolik stálo zateplení, kolik okna… a dům sledoval. Zjistil, že po 3 letech mají splacenu přibližně polovinu a protože již znal avizované zvýšení cen energií tak prezentoval na jednom konkrétním domě v Brně, že se jim zateplení reálně vrátí za 5 let.

Šubrt

Výměna stávajících oken za plastová v panelovém domě.

Výměnu stávajících oken za plastová si samozřejmě můžete provést. Pokud nebudete měnit jejich tvar a členění, pak na to nepotřebujete ani stavební povolení. Je otázkou, zdali chcete tuto výměnu provést jen individuálně nebo všichni najednou? Další otázkou je jak chcete tuto investici zaplatit? Z vašich vlastních prostředků vám určitě nebude nikdo bránit. Pokud však chcete využít nějakou dotaci, musíte splnit podmínky daného programu. Pro panelový dům připadají v současné době dva programy (Nový panel a Zelená úsporám). Každý má své specifické požadavky, které vám ochotně sdělí v poradenských střediscích PIS nebo EKIS. Jejich seznam najdete např. na : http://www.scmbd.cz/program-panel-poradenska-a-informacni-strediska-scmbd nebo http://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/strediska-EKIS/ Obecně však, pokud chcete žádat z programu Zelená úsporám, pak můžete pouze v úrovni komplexního zateplení (viz aktivita "A1") a tam vám pouhá výměna oken určitě nebude stačit, ale musíte zvolit další vhodná opatření pro splnění obou nutných podmínek (úspora tepla min. 40% a měrná potřeba tepla na vytápění pod 55 kWh/m2). Taky musíte mít zpracovanou technickou dokumentaci v souladu s podmínkami programu.

Baginský

Měl bych následující dotaz. Bydlím v 3 pokoj. bytě, v zatepleném panelovém domě a chtěl bych se jako většina ostatních nechat vyměnit stávající nevyhovující okna za plastová. Ostatní již mají tuto výměnu provedenou. Mohu v tomto případě dostat příspěvek na výměnu oken? Mam takové informace, že u takových domu může dostat příspěvek jen společenství vlastníků domu, jen při společné výměně oken v celém domě.

podivuji se nad tím, že máte již objekt zateplen a teprve nyní měníte okna. Tento postup je zcela nezvyklý a opačný než běžně prováděný. Ale to jen poznámka mimo dotaz. Pokud chcete měnit okna pouze ve svém bytě individuálně, pak opravdu nemáte nárok na dotaci. Je to dáno už jen tím, že takovouto individuální výměnou nedosáhnete požadovanou úsporu tepla. Navíc se zmiňujete, že váš dům je panelový a u něj jsou podmínky ještě přísnější a pouhou výměnou oken také nedosáhnete požadované úspory, i kdybyste měnili okna všichni najednou. U panelového domu můžete na dotaci dosáhnout pouze při komplexním zateplení, tzn. okna, fasáda, a většinou ještě střecha nebo suterén. Takže Vám nezbývá než výměnu oken ve vašem bytě provést v celé výši z vlastních prostředků.

Baginský

Dobrý den, dovoluji si Vás požádat o radu, vyjádření k tloušťce tepelné izolace navrhované na panelový dům. Rozhodli jsme se provést zateplení obvodových zdí našeho domu. K tomuto jsme zvolili vnější zateplovací systém (polystyren) od firmy STOMIX. Tato firma provádí také technické poradenství a odborný dohled při realizaci. V rámci technického poradenství firma navrhla použít vnější tepelně izolační kontaktní systém s izolačními deskami na bázi polystyrénu - stomix THERM alfa (ETICS). Síla izolantu na stěny 100 mm, ostění kolem oken 20 mm. Jedná se o panelový dům 24 BJ, 8 podlaží, 22m výška, nevytápěný suterén, typizovaná konstrukce panelových soustav B 60, obvodové stěny jsou z betonových panelů o síle 27O mm, realizace stavby 1969-1970. Zajímá nás, jestli je navržená tloušťka tepelné izolace dostačující a zda tedy vyhovuje příslušné ČSN (jestli nemá být izolace např. silnější). Nedaleko od našeho domu se provádí tepelná izolace na panelových domech postavených v letech 1960-1963, výška 4 patra a zde se používá polystyrén od téže firmy o tl. 120 mm a ostění kolem oken 30 mm.

Zateplování panelových bytových domů vnější kontaktní metodou pomocí polystyrenu je běžná a nejefektivnější metoda dodatečného zateplení. Sílu izolace volí certifikovaný dodavatel stavby (ve Vašem případě Stomix) s ohledem na celkovou hodnotu tepelné propustnosti U obvodové konstrukce. Tato hodnota musí být nižší než 0,380 W/m2.K. 100 mm polystyrenu by na Váš panelový dům patrně stavební soustavy T 06B z roku 1970 měla rozhodně stačit.

Skrott

Vážení, mám v úmyslu vyměnit dvě dřevěná okna v panelovém domě Praze za plastová. Jak mám postupovat, abych na ně získala slevu 30%?

Vážená paní! Firma RWE nabízí zákaznický program RWE PREMIUM. V seznamu jsou akční nabídky slev na okna SULKO. Slevy se pohybují kolem 35%.

Baginský

Dobrý den! Bydlím v Plzni, Kaznějovské ulici, kde jste tento rok měnily okna mé kamarádce v panelovém domě č. 50 a 52. Říkala, že měli slevu 46%. Zajímalo by mě, jestli tato sleva byla opravdu tak vysoká a jestli to byla jen akční sleva, nebo nadále trvá. Děkuji Vernerová

Váš dotaz by měl být zřejmě adresován přímo dodavateli oken, protože "my" jsme pouze poradenský portál, nikde jsme okna neměnili. Jinak uvedená sleva se jeví opravdu jako vysoká a je otázkou, co za ní stojí? Možná výprodej nějakého typu s horšími parametry a možná to je jen obchodní politika dodavatelské firmy? Jinak si myslím, že právě v oknech je tak velká konkurence, že by neměl být problém najít na trhu přijatelnou kvalitu za přijatelnou cenu.

Baginský

Chtěl bych se informovat, zda je možnost čerpání dotací při zasklení balkonu v panelovém domě.

Na zasklení lodžie nebo balkonu nelze použít určitě dotaci z programu Zelená úsporám, protože se nejedná o konstrukci na "hranici zóny" vnitřního vytápěného a venkovního prostoru. Toto je spíš jen jakési zvýšení standardu bydlení. A i když je možno dosáhnout i jakéhosi energetického efektu, tak na druhé straně se nám mohou zhoršit vlhkostní poměry, protože výrazně snížíme přirozenou infiltraci takto zacloněnými okny. Snad by se to dalo uplatnit v programu Nový panel, kdyby to provedl celý dům v rámci komplexní regenerace. Pro tuto informaci bych Vás odkázal přímo do některého pro Vás dostupného poradenského střediska pro administraci programu PANEL.

Baginský

Chtěli bychom vyměnit vstupní portály včetně prosklených patrových oken u 7 patrového panelového domu. Vztahuje se na tuto výměnu dotace zelená úsporám? Pokud ano, prosím kam se mám obrátit na vyřízení potřebných náležitostí.

Jelikož se zmiňujete o panelovém domu, pak pro dosažení dotace musíte navrženými opatřeními splňovat podmínky programu A1 což je dosáhnout úspory 40% a celkově dosáhnout měrné potřeby tepla na vytápění pod 55kWh/m2 rok, což je pouze výměnou oken nedosažitelné. Firem, které zpracovávají OP a PD je spousta, určitě to bude většina středisek EKIS, dále pak na www.zelenausporam.cz jsou uvedeni autorizovaní inženýři, kteří mohou zpracovat jak OP, tak PD. OP Vám zpracují také auditoři. Seznam na www.mpo.cz.

Szotkowski

Dá se získat dotace na výměnu oken celého panelového domu cena celkem za okna je kolem milionu. Kolik by dotace zhruba dělala. Děkuji

Vážený pane, dotace na panelové domy jsou z programu Nový panel. Činí 2% z úroku úvěru půjčky od banky. Pokud byste si tedy na okna vzali úvěr, spláceli jej 15 let, tak dotace je cca 180 000 Kč. Musíte však splnit zároveň i maximální potřebu energie na provoz domu a to, pokud již nemáte zatepleno, nesplníte. Osobně vám doporučuji celý dům řešit komplexně - vzít si co největší úvěr a pokud možno při jednom opravit vše najednou. Je to nejefektivnější, v součtu nejlevnější a stejně vás to jednou čeká, pokud do té doby panelák nespadne nebo nebude mít vážné technické poruchy. Komplexní zateplení dům mimo jiné chrání i před rozvojem poruch, které vznikají nedokonalou konstrukcí panelových domů, u kterých chybí dilatace prvků namáhaných teplotní zátěží.

Šubrt

Mohli byste nám prosím spočítat návratnost investice do zateplení panelového domu (48 bytových jednotek, štít 11 x24,3 m - východní strana + 2 stěny 36,5 x 24,3 m severní a jižní stěna, 4. stěna se zateplovat nebude - sousedí s dalším panelákem) s ohledem na vzrůstající ceny energie. Zateplení by bylo polystyrenem 100 mm (dáno energ. auditem)asi za 3 mil, výměna oken - 1,5 mil., zateplení střechy - asi 1 mil. Kč. Ceny jsou bez DPH. Můžeme získat úvěr se splatností 20 let. S dotacemi v tomto případě nepočítáme - nevíme, zda se podaří získat. Rádi bychom nájemníkům předložili čísla, která hovoří o větší či menší výhodnosti zateplení paneláku vůči investicím a zároveň ke stoupajícím cenám za energie v kontrastu s možností, kdy by panelák zůstal nezateplený.

Asi Vás zklamu, ale požadovanou odpověď Vám dát nemohu. Nejde ani o to, že nemám k dispozici všechny potřebné údaje (např. cenu tepla, způsob zásobování objektu teplem apod.), ale pokud si sám nespočítám tepelné ztráty objektu před zateplením a po zateplení, nemohu Vám dát spolehlivou odpověď. Nicméně Váš dotaz mne překvapuje ještě z jiného důvodu. Z textu vyplývá, že na Váš objekt byl vypracován energetický audit a jedním z doporučených opatření je zateplení objektu a výměna oken. Povinnou součástí každého auditu podle vyhl. 213/2001Sb., novelizované vyhl. 425/2004 Sb. a posléze vyhláškou 148/2007 Sb. je ekonomické hodnocení navržených variant úsporných opatření, tzn. včetně prosté i diskontované návratnosti investice do úsporného opatření. Pokud je Vámi zmiňovaný audit vypracován podle zákona, musíte požadované údaje nalézt v tomto dokumentu. Pokud ne, obraťte se na zpracovatele audit a reklamujte vadné dílo.

Lapačka

Bydlím v panelovém domě, kde se právě dokončuje zateplení obv. pláště. Celý projekt byl navržen tak, aby bylo možné požádat o státní dotace.(dle pravidel do dubna 2009). Byly provedeny tyto úpravy:1. výměna oken za plastová+MIV Rehau 2. zateplení obv.pláště 13cm pol. (Harlekýn)3. stávající zateplení štítů (6cm)zvýšeno na 14cm.   4. boční stěny lodžií 6-8 cm pol. (Harlekýn) Jedná se o klasický 8mi podlažní panelák řady T 06B,64 byt. jednotek,4 vchody. Střecha zůstala původní, bez zateplení. Dle mého názoru preferoval výše popsaný projekt možnost získání státní dotace za cenu neúměrného navýšení stavebních nákladů a zájem vlastníků bytů byl až další v pořadí. Při samotné realizaci se rámy plastových oken navrtávaly hmoždinkami ,,turbo" a podokenní a parapetní plechy kladly do cca 1cm vrstvy termomalty s vysvětlením, že plně nahradí 2-3cm polystyrenu. Zajímal by mě váš názor na samotný projekt a postup stavební firmy. ps. oprava střechy+zateplení štítů před 5ti lety (hydroizolace), výše úvěru na zateplení cca. 13 mil. Kč. Střecha se dodatečně nezateplila, protože cituji: ,,by to bylo moc drahé".

Na základě takto stručných informací si netroufnu posuzovat, nakolik byl projekt optimální z hlediska ekonomického. Jediná možnost jak to zjistit je nechat si na to vypracovat posudek (například Energeticko-ekonomická optimalizace projektu domu).

Truxa

Bydlíme v panelovém domě v Jindřichově Hradci, již několik let používáme IRTN, dosahujeme roční spotřeby tepla cca 0,33 GJ/m2. Přesto začínáme být tlačeni do zateplení obvodových zdí. Tyto jsou ale podle mne na našem paneláku to nejlepší, co na něm z hlediska tepelných ztrát je. Jsou totiž vrstvené (uprostřed vrstva polystyrenu). Daleko horší jsou podle mne okna a tzv. sklopanely mezi některými okny. Bylo by možné získat průkazné argumenty pro podporu mého tvrzení? Neověřoval to již někdo? Také jsem slyšel, že levnější než zdvojování skel je nanášení kovové vrstvičky na stávající sklo, která je zevnitř průhledná a zvenku zrcadlová. Nevíte, kdo to dělá a jak se po aplikaci změní světelné podmínky v místnosti?

Nevím, v jakém typu panelového domu bydlíte, ale pokusím se zhodnotit tepelné ztráty okny a stěnami v panelových domech, kde jsou průběžné pásy oken dělené meziokenními vložkami (MIV) a parapetní panely. Z hlediska typu konstrukce, kterou dochází k tepelným ztrátám, závisí vždy na ploše, resp. pro porovnání tepelných ztrát stěnami a okny závisí na poměru jejich ploch. U panelových domů, které se stavěly v blocích z více sekcí je poměr ztrát ochlazováním výrazně různý u středních sekcí a sekcí krajních, kde dochází k ochlazování štítů. Z hlediska Vašeho dotazu budeme řešit vztah mezi tepelnými ztrátami fasádními panely a okny.

Ve středních sekcích tvoří okenní pásy s meziokenními vložkami asi polovinu plochy fasády. Podle typu fasádních sendvičových panelů mají různý součinitel prostupu tepla, viz tabulka.

Dřevěná zdvojená okna, která se používala v bytové výstavě panelových domů, měla součinitel prostupu tepla okolo 2,9 W/m2K, tento však bývá ještě výrazně vyšší v závislosti na stavebně technickém stavu oken. Prostým porovnáním součinitelů prostupu tepla při stejném podílu plochy ve fasádě je zřejmé, že tepelné ztráty okny jsou asi 3 až 6 krát vyšší než ztráty fasádními panely, ve skutečnosti vzhledem k nadměrným netěsnostem bývají větší. Podíl oken na celkových tepelných ztrátách domů se udává až 40%. Z tohoto důvodu je z hlediska omezení tepelných ztrát výhodnější řešit tepelné ztráty okny dříve než tepelné ztráty prostupem parapetními panely. Je to vhodnější i z technologického hlediska, neboť stávající okna bývají deformovaná, a když k nim provedeme tepelně izolační plášť, vlastně zkopírujeme deformace tvaru původních rámů, v případě, kdy se dodatečně vyměňují okna, může vzniknout mezi novými rámy a ukončením pláště u oken mezery šíře až několik centimetrů, kterou nelze bez výrazného snížení estetického efektu a mnohdy i funkce vyřešit, většinou dochází i k poškození povrchu pláště a opravy u kontaktních systémů jsou problémové. Upozorňuji, že nelze při výměně oken řešit pouze tepelné ztráty, ale musíme řešit podmínky pro zdravé bydlení, to je především, že okna musí i uzavřená zajistit dostatečnou výměnu vzduchu v bytech, která zajistí odvádění zplodin a zejména vodní páry vznikající provozem v bytě. Dalším problémem je řešení meziokenních vložek. Tyto jsou často považovány z hlediska tepelných ztrát za okna, ale bez technického důvodu. Při výměně oken nahrazovány pevně zasklenými rámy s výplní z tepelného izolantu odpovídají tloušťce zasklívací jednotky, mají však významně větší přestup tepla než je požadován u stěn. Proto považuji za vhodnější individuálně při výměně oken vyřešit i výměnu MIV tak, aby se dosáhly hodnoty prostupu tepla platné pro stěny. Jsou možná různá technická řešení, která je nutno dle místních podmínek upravit pro konkrétní stavbu.
Bukovský

V odpovědi na Váš dotaz zda je vhodné odpojení od soustavy CZT není odpověď tak jednoznačná. CZT zajišťuje kvalitní a spolehlivou dodávku tepla za tržní cenu celoročně. Váš dotaz míří zřejmě na použití tepelných čerpadel vzduch - voda, které lze využít po větší část roku ve Vaší otopné soustavě. Pro období, kdy jsou velmi nízké teploty (5 - 10 dní v roce) bude potřeba zajistit dodávku tepla z tzv. bivalentního zdroje, který pokryje potřebu tepla v tomto období. Je to možné pokrýt buď teplem vyrobeným z elektřiny, z plynového kotle, nebo kotle na biopaliva (štěpka, dřevo apod.) Může být rovněž využito teplo z CZT. Pokud hovoříme o ekonomické návratnosti, je třeba říci, že se velmi liší, protože závisí na velikosti investice. Ceny tepelných čerpadel jsou velmi rozdílné v závislosti na dodavateli tepelného čerpadla (Čína - Německo.) Pro investici s německými čerpadly je návratnost investice většinou 8 -12 let. S čínskými samozřejmě méně. Do investice musíte ještě započítat cenu bivalentního zdroje. Tepelná čerpadla vzduch - voda jsou hlučná a bude potřeba provést také hlukovou studii. (Provede hygienická stanice za úplatu.) Životnost tepelných čerpadel je 10 - 15 let. Za dobu životnosti tepelných soustav (30let) bude muset počítat s obnovou sestavy čerpadel minimálně ještě jednou. Z našeho pohledu je využití tepelných čerpadel pro objekty bytové výstavby vhodné především pro domy s malou měrnou spotřebou tepla (méně než 50kWh/m2.rok). Pro domy s potřebou vyšší je třeba se zaměřit na její snížení (zateplení obalových konstrukcí, výměnu oken apod.)

Kárník

Jak postupovat, co připravit, na koho se obrátit, když chceme pro panelový dům zaměnit dálkové vytápění za plynový kotel? Jsme společenství vlastníků bytů.

Současná legislativa preferuje rozvoj centrálního zásobování teplem (CZT), což je zakotveno mj. také v Zákoně č.86/2002 Sb., kde se v §3, odst. 8 říká, že každá nová stavba nebo rekonstrukce zdroje tepla musí, pokud to je technicky a ekonomicky přijatelné, využít napojení na CZT. Jinak řečeno, když se budete chtít odpojit od CZT a vybudovat svůj vlastní zdroj (v tuto chvíli nevím, o jakou kategorii zdroje se bude jednat), musíte doložit nevýhodnost stávajícího řešení a přínosy nového řešení. Podle §50 je obec dotčeným orgánem a ten byste měli oslovit se žádostí, zdali takový projekt bude vůbec průchozí anebo ne. Škoda by bylo vynakládat úsilí a připravovat projekty, které by pak stejně neměly šanci na úspěch. Jako další krok bych pak doporučoval nechat si zpracovat odborný posudek dle uvedeného zákona, který prokáže přínosy takového to projektu. Možná, že Vám nepovolí plynový kotel, ale jinak bude vycházet třeba kotelna na biomasu, na kterou můžete navíc dostat dotaci z programu Zelená úsporám. U tohoto řešení bude několikanásobně větší úspora CO2 oproti plynové kotelně, což může mít velký vliv na povolení.

Baginský