-problematika komplexní regenerace panelových domů z pohledu architekta-

(autor: Ing. Jana Menšíková - ateliér Symbiosa)

Panelový dům je pro mnohé jedním ze symbolů totality. Připomíná všechna hesla o pokroku a světlých zítřcích. Anonymita a pohledy za zaprášenými záclonami. Panelák znamená jednotvárnost, uniformitu a ztrátu vlastní identity.

Revoluce v roce 1989 s sebou přinesla touhu po radikální změně. Logickou reakcí na více než čtyřicet let bezbarvé šedi byly zcela individualizované projekty rodinných domů neotřelých tvarů a barev. Lidé se hromadně stěhovali a ještě stále stěhují na okraje velkých měst, kde hledají možnost bydlet ve vlastních domech podle svých představ. Je to důsledek dlouholeté frustrace z neosobního kolektivního bydlení. Na západ od nás již ale jasně vnímají některá negativa individuálního bydlení v satelitních čtvrtích. Za prací i zábavou je nutné denně dojíždět, chybí občanská vybavenost a veřejná zeleň, ženy v domácnosti a staří lidé jsou sociálně izolováni, pozemky jsou příliš malé, zástavba postrádá genia locci - lidé se cítí vykořeněni. Po dvou dekádách se proto někteří opět vracejí zpět do měst. A tento trend bude zřejmě s časem nabývat na intenzitě.

Vraťme se proto k panelovým domům. Ty nejnovější mají za sebou dvacet let, ty nejstarší více než půl století. Třicet let se tedy urbanisté, architekti a projektanti ve státních projektových ústavech společně zabývali stejnou otázkou jako my dnes: „Je možné vytvořit šetrné a zároveň kvalitní kolektivní bydlení?“ Výsledkem jejich práce je jeden a půl milionu bytů v panelových domech po celé republice, v nichž bydlí v současnosti asi třetina obyvatel.

Jsou tyto domy opravdu tak špatné, jak jsme si po převratu mysleli?

Podívejme se s odstupem času na některá pozitiva a negativa bydlení v panelových domech:

URBANISMUS

Z urbanistického hlediska vznikala sídliště jako jednotlivé celky, takže mohla být řešena komplexně na rozdíl od samostatně vznikajících bytových domů. Urbanisté kladli důraz především na dostatek veřejných prostor a občanské vybavenosti - investorem byl stát, proto tyto otázky řešil možná svědomitěji než průměrný komerční developer. Některé vize byly sice poplatné své době, ale čas již ukázal, která řešení jsou životaschopná a která ne (a tedy, která je dobré zachovat a která zavrhnout nebo pozměnit). V některých lokalitách dodnes chybí původně plánovaná veřejná zeleň, což ale určitě není neřešitelný problém. Také již kapacitně nevyhovují stávající  parkovací plochy.  I zde se však objevují nové možnosti (viz následující architektonické studie).

SOCIOLOGIE

Z pohledu sociologického je jedním z hlavních problémů malá sociální rozmanitost sídlišť. To vyplývá z toho, že byty byly koncipovány jako minimalistické bydlení a převládají tedy malé byty (jedno-, dvou- a třípokojové), které jsou vhodné jen pro určité skupiny obyvatel. Vývojový trend je zatím takový, že byty v panelových domech bude i nadále obývat především střední vrstva obyvatelstva, která je u nás stále poměrně široká.  Nevyplní se tedy prognózy, že se na sídlištích budou koncentrovat především problémové sociálně slabé menšiny, jak je tomu například na některých místech v bývalém východním Německu.  Neustále se zvyšují naše nároky na bydlení. Na druhé straně je tendence mít méně dětí, přibývá mladých bezdětných párů, seniorů a tzv. singles (tedy mladých lidí, kteří preferují bydlení bez partnera). Tyto vlivy se tak vzájemně vyrovnávají, takže malé byty jsou stále atraktivní. Do budoucna je ale určitě perspektivní vytvářet v panelových domech větší či nadstandardní byty (dvougenerační, ateliérové, studentské, bezbariérové, atd.), tím by bylo možné dosáhnout rozmanitější skladby obyvatelstva, která je sociálně stabilnější.

ARCHITEKTURA

Z pohledu architekta jsou panelové byty většinou velmi dobře osluněné. Dispozice jsou maximálně úsporné, ale - a to je třeba zdůraznit, mnohdy kvalitně a nadčasově vyřešené (zejména u novějších typů panelových domů). Současné bytové domy jsou na první pohled možná architektonicky atraktivnější, ale kvalita mnohých dispozic je opravdu nízká, neboť prvořadým zájmem investorů je především zisk, takže se i nadále navrhují minimální plochy místností se špatnou ergonomií a nedostatečnými úložnými prostorami bez ohledu na potřeby koncového uživatele. Mezi nejčastěji zmiňované architektonické nedostatky panelových domů patří nedbale provedené stavebně-architektonické detaily (umakartová bytová jádra, podlahové krytiny, vestavný nábytek, vnitřní dveře, . . .), unifikované vnitřní uspořádání a nedostatek úložných prostor. Při pohledu z venku jsou to pak monotónní fasády a někdy příliš velké hmotové měřítko staveb jako celku. To vše jsou ale problémy, které lze řešit.

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ

Po stránce konstrukční můžeme říci, že během třicetiletého vývoje panelových domů došlo k určité optimalizaci stavebního řešení. Ačkoli byly domy původně projektovány na předpokládaných čtyřicet let životnosti, předpovídají někteří odborníci stávajícím nosným konstrukcím ještě dalších padesát let existence. Domy dnes již nevyhovují z hlediska akustiky, tepelné ochrany, a hlavně vnitřního mikroklimatu (po zateplení a výměně oken). S těmito problémy se ale rozhodně nesetkáváme jen u panelových domů, zvláště problém mikroklimatu a zdravého vnitřního prostředí je diskutovaným problémem několika posledních let a týká se i novostaveb, přičemž u nových budov bez nuceného větrání je problém prakticky identický.

TZB

Technická zařízení jsou většinou morálně zastaralá a vyžadují kompletní opravu nebo výměnu (výtahy, rozvody vody, plynu; elektroinstalace, atd.). Objevily se požadavky na nové technologie (internet,  řízené větrání, . . .). Tyto problémy je opět nutné řešit komplexně s výhledem do budoucna.

EKOLOGIE: Environmentálně lze bydlení v panelových domech obecně hodnotit jako jedno z nejšetrnějších, pokud jej budeme posuzovat v širších souvislostech. Zábor půdy vzhledem k počtu obyvatel je minimální, centrum města a občanská vybavenost jsou obvykle dosažitelné pěšky nebo veřejnou hromadnou dopravou. Objekty mají velmi kompaktní tvar a většinou dobrou orientaci ke světovým stranám. Panelové domy byly od samého začátku koncipovány jako úsporné a to především svým prostorovým řešením. Stát se ale tehdy stavěl jinak k problematice hospodaření s energiemi, což bylo ovlivněno především nadnárodní politikou. V tomto ohledu tedy díky současným technickým možnostem zbývá obrovský prostor pro úsporná opatření. Po zaplikaci základních úsporných opatření se potřeba energie může snížit na minimum. Opatření prováděná hromadně jsou obvykle mnohem efektivnější než opatření individuální.

V následující části vám představíme tři teoretické varianty architektonického řešení komplexní regenerace konkrétního panelového domu v Praze na Jižním městě. Není našim cílem předložit dokonalé finální technické řešení, ale ukázat možnosti, jak lze s panelovým domem pracovat po stránce architektonické. To, jestli sídliště bude výhledově atraktivní totiž opravdu není jen otázkou kvality technického řešení. Je proto důležité obecně prezentovat kolektivní bydlení v panelových domech jako moderní,  kultivované a nadčasové.

Obrázek 1: Současný stav řešeného panelového domu.

Varianta č. 1) Předsazená fasáda

Lodžie z jihovýchodní strany budou zrušeny, čímž se zarovná hlavní fasáda domu.  Získáme tím více prostoru v interieru a kompaktnější zateplenou obálku domu ideální pro dosažení pasivního standardu. Větší hloubku místnosti  je prosvětlena  větší podpovídající plochou oken (francouzská okna do obývacího pokoje). K objektu bude následně přistavěna samonosná konstrukce balkonů a lodžií, která bude kotvena k objektu pouze lokálně. V každém patře vzniknou po celé délce objektu balkony, či lodžie. Každý byt tedy získá tento venkovní prostor. Konstrukce balkonů bude zároveň sloužit pro pasivní stínění větších oken v letním období. Do zábradlí je možné integrovat fotovoltaické, resp. fototermické kolektory. Předsazená konstrukce umožňuje použití široké škály výrazových prostředků pro architektonické řešení fasády.

Obrázek 2: Varianta č.1 rekonstrukce panelového domu s předsazenou fasádou.

Obrázek 3: Vizualizace rekonstrukce panelového domu s předsazenou fasádou.

Varianta č. 2) Individuální řešení

Vychází z reálného stavu, kdy v dům funguje jako společenství vlastníků, kde každý má jiné nároky, názory a finanční možnosti. Základní myšlenkou je vytvořit koncepci několika variant regenerace samostatného bytu (pouze zateplení a výměna oken, zasklení nebo nezasklení lodžie, užití integrovaných fotovoltaických nebo fototermických panelů a vzájemné kombinace těchto opatření).  Každý vlastník si může vybrat libovolné s typizovaných možností podle svých představ. Cílem studie je prokázat, že ačkoli jde o individuální řešení, dům jako celek může působit naprosto kultivovaně.

Obrázek 4: Varianta č. 2 Rekonstrukce panelového domu. Individuální řešení.

Obrázek 5:Vizualizace individuálního řešení rekonstrukce panelového domu.

Varianta č. 3) Avantgardní pojetí hmoty

Hlavní záměr této varianty je při celkové regeneraci zcela zakrýt původní architektonické členění hmoty typické pro panelové domy a vytvořit zcela novou moderní architekturu. Byty pod střechou budou upraveny na atypické mezonety se zahradou na střeše, dále budou vybudovány dva zcela nové luxusní byty s výhledem na Prahu. Vstupní podlaží je uvolněno pro občanskou vybavenost, popř. administrativní nebo ateliérové prostory. Do proluky mezi domy může být  umístěno případné technické zázemí (zásobníky na TUV, vzduchotechniku, . . .). Fasáda je kompozičně členěna do hmotově menších objemů a ploch. Jednotlivé hmoty jsou potom uspořádány tak, aby si vzájemně nestínily. Rekonstrukce je spojená s celkovým zateplením, výměnou oken a integrací prvků pro pasivní i aktivní získávání energie. Ze severovýchodu je k základní hmotě domu připojen vertikální zakladač na osobní automobily. Takto náročná revitalizace bude ve většině případů velmi komplikovaná, ale řešitelná (jedním ze zádkladních předpokladů však je, že dům vlastní jeden subjekt ).

Obrázek 6: Varianta č. 3 Rekonstrukce panelového domu. Avangartní varianta.

Obrázek 7: Vizualizace avantgarního řešení rekonstrukce panelového domu.

Je již zcela zřejmé, že panelové domy bourat v nejbližší době nebudeme. Jejich základem je obvykle kvalitní koncepční řešení, které je ale nutné upravit podle dnešních standardů s výhledem alespoň na třicet let dopředu, a to jak z pohledu technického, tak i architektonického a užitného. Své první bydlení si pomalu začíná hledat generace mladých lidí, kteří se narodili po revoluci. Nejsou nijak zatížení minulým režimem - jejich předsudky a averze proti „panelákům“ nejsou tak ostré jako tomu bylo v devadesátých letech. Budou hledat především rozumné moderní bydlení. Je to tedy výzva pro nás architekty, projektanty ale i sociology a environmentalisty, jak se s tímto zadáním společně vypořádáme.

{SHORTLINKS:13,29}