Hybridní větrání

Hybridní systém větrání využívá principy přirozeného a nuceného větrání
a optimálním řízením obou systémů dosahuje snížení spotřeby energie při udržení přijatelné kvality vnitřního prostředí a tepelné pohody. Systémy hybridního větrání pro větší výkony mají společnou zásadní nevýhodu - je zde problematické zpětné získávání tepla.

Hybridní větrání se v bytové a občanské výstavbě používají především u nuceného odtahu s přirozeným přívodem vzduchu okny a dveřmi.

Nucený odtah vzduchu bývá obvykle navržen následujícími způsoby:

Systém s trvalým odsáváním vzduchu z WC, koupelny a kuchyně.

Systém s občasným odsáváním z těchto místností, zapínaným současně se vstupem do místnosti nebo rozsvícením světla, příp. při použití sporáku.

Systém s proměnným regulovaným průtokem vzduchu s minimální hranicí výměny vzduchu v místnosti regulovatelný dle potřeby otopného systému a uživatele bytu.

Tento systém může být s výhodou využíván jak v nových bytových stavbách, tak
při zlepšení hygienických podmínek při rekonstrukcích starší bytové zástavby. Dále se používá u místností se silným znečištěním (malé kuchyně, sociální zařízení, sklady odpadů a pomocné místnosti) kde se vytváří podtlakové větrání, které zabraňuje pronikání znečištěného vzduchu do čistých prostor.

Je potřeba zabezpečit, aby byla celá místnost dokonale „propláchnuta“ přiváděným čerstvým vzduchem, tudíž je potřeba rozmístit přiváděcí otvory rovnoměrně. Odváděcí zařízení je možno spouštět buď ručně, nebo automaticky na základě reakce čidla škodlivin.

Z hlediska druhu přívodu čerstvého větracího vzduchu do místností rozlišujeme hybridní větrání okny s automatickým vyklápěcím systémem, ventilační štěrbinou, přímým větracím prvkem nebo s ostrovní rekuperační jednotkou viz. článek automatické prvky v bytovém větrání.