Skutečné výměny vzduchu

15. Leden 2010

Při běžných energetických výpočtech se v ČR běžně užívá zadání konstantní výměny vzduchu u bytových prostor na 0,5 - násobnou výměnu vzduchového objemu místnosti za hodinu. Málo se však odborná veřejnost zabývá tím, zda-li tento předpoklad skutečně odpovídá skutečnosti.

V panelovém objektu v bytě 4+kk bylo provedeno měření společností Dektrade (Vymětalík, V., Zwiener, V. 2007). Pomocí tzv. blower-door testu byl sledován provozní stav před a po výměně oken z původních oken zdvojených s dřevěným rámem za okna s plastovým rámem s izolačním dvojsklem. Dále byla stanovena těsnost připojovací spáry okna. Byla měřena tlaková diference 50 Pa po postupných krocích navyšování tlakového rozdílu. Z průběhu měření byla stanovena výměna vzduchu pro přirozenou běžnou tlakovou diferenci na 4 Pa.

 

Tabulka 1: Výsledky měření těsnosti bytu v panelovém domě. ( V. Vymětalík, V. Zwiener, 2007)

Fáze měření

Před výměnou oken

Po výměně oken

 

n50 [1/h]

n4 [1/h]

n50 [1/h]

n4 [1/h]

Provozní stav

5,50

1,08

1,10

0,22

Utěsněny instalační šachta, ventilační otvory, světla v koupelně

5,10

1,06

0,36

0,07

Utěsněny instalační šachta, ventilační otvory, světla v koupelně a funkční spáry oken

1,70

0,32

0,34

0,06

Utěsněny instalační šachta, ventilační otvory, světla v koupelně, funkční spáry oken a připojovací spáry oken

1,40

0,26

0,34

0,06


Z měření lze formulovat následující zjištění. Funkční spáry starých nekvalitních oken mají rozhodující negativní vliv na celkovou těsnost bytu, na ztráty infiltrací. Výměnou oken dosáhneme výrazného zlepšení těsnosti bytu. Funkční spáry nových oken jsou již natolik kvalitní, že mají pouze nepatrný vliv na infiltraci. Kvalitní úprava připojovací spáry okna pomocí parotěsné interiérové pásky a difúzně otevřené pásky z venkovní strany přispívá ke vzduchotěsnosti bytu. Provozní stav měřené místnosti po výměně oken nesplňuje požadovanou intenzitu výměny vzduchu pro užívanou místnost. Paradoxně tak tedy platí, že kvalitní okna, která jsou nutná na dodržení maximální výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa, způsobují, že místnost nesplňuje minimální hygienickou výměnu vzduchu při rozdílu 4 Pa dle ČSN 730540-2. Je tak na uživateli, aby sám manuálním větráním sledoval minimální výměnu vzduchu.

Z porovnání hodnot zatěsněných funkčních a připojovacích spár oken lze dále vyčíst podíl exteriérové a interiérové infiltrace za předpokladu, že vzduch z exteriéru infiltruje pouze výplněmi otvorů v obvodovém plášti budovy.

Ve výpočtové aplikaci jsou naměřené hodnoty při tlakové diferenci 4 Pa zohledněny do  zadání konstantní výměny vzduchu v místnosti. Ve výpočtech je uvažováno s rozdělením infiltrace z exteriéru s přívodní teplotou rovnou teplotě vzduchu v exteriéru v průběhu roku a s infiltrací vnitřní s přívodní teplotou odpovídající přibližnému průběhu teplot vzduchu na schodišti budovy během roku. V zadání vstupních dat je též předpokládáno, že nesplnění požadavku minimální hygieny vzduchu v obytném interiéru dle ČSN 730540-2 bude mít za následek manuální otevírání oken k provětrání interiéru, a to jak v letním tak v zimním období.

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit