Pro aplikaci kotvení zateplovacích systémů se používá ČSN EN 1991-1-4 Zatížení větrem na stanovení zatížení pro návrh mechanického kotvení kontaktních zateplovacích systémů. Kotvy (hmoždinky) se podle většiny systémových řešení navrhují na 100% sání větru a nepřispívají k přenesení ostatních zatížení. Z dosud publikovaných a dostupných firemních pomůcek pro navrhování počtu kotev pro tyto systémy vyplývají pouze doporučená řešení vycházející při stanovení zatížení větrem pravděpodobně z ČSN nebo z převzatých zahraničních předpisů (DIN, ONORM a pod.). Jednotliví producenti systémů ETICS, jejichž komponenty podléhají certifikaci dle ETAG 004 a ETAG 014, se přitom liší i při základních stanoveních počtů kotev na m2, ve stanovení velmi důležitého parametru okrajové oblasti v nárožích pro zvýšené hodnoty počtů kotev a v neposlední řadě i v udávaných výškových pásmech. Zároveň však velmi správně udávají, že stanovení počtu kotev musí být součástí statického výpočtu pro konkrétní případ. Mnohé havárie způsobené odtržením systému od podkladu bohužel svědčí spíše o neprovádění statických výpočtů, kombinovaného s nekvalifikovaně prováděnou činností při instalaci systémů na stavbě.
V České republice panelové domy tvoří přibližně třetinu bytového fondu – více než 1 mil. bytových jednotek. Panelové domy mají svá specifika v porovnání s ostatní výstavbou nejen z hlediska objemového řešení domů, ale i výškového uspořádání, v podkladu pro kotvení a dalších technických parametrech. Z těchto důvodů lze vytipovat jak charakteristické oblasti výskytu panelových domů, tak i provést jejich zatřídění do skupin podle použitých konstrukčních soustav, výškové hladiny zástavby a tvarů objektů.
Zatížení působící na zateplovací systém etics
1. Zatížení hydrotermické:
Při kolísání venkovních teplot dochází ke smršťování a roztahování povrchové vrstvy zateplovacího systému. Dochází k vydouvání desek nebo prohýbání okrajů izolačních desek. Aby nedocházelo k těmto jevům je potřeby správného lepení desek. Hmoždinky, vytvářející trvalý přítlak na lepicí tmel dokáží i při selhání podkladu pro lepení zabránit zvedání okrajů nebo vydouvání středů izolačních desek.
Obrázek 1. Účinky hydrotermického zatížení na ETICS (zdroj [2])
2. Zatížení vlastní hmotností:
Zatížení vlastní vahou zateplovacícho systému je přenášeno přes tepelnou izolaci a lepící tmel na obvodovou konstrukci. Hmoždinky přenášejí pouze osová zatížení. Hmoždinky trvale vytvářejí přítlak mezi deskami tepelné izolace a podkladem. I po selhání mezi podkladem a lepícím tmelem je díky hmoždinkám dostatečné tření mezi deskami a podkladem.
3. Zatížení sání větrem:
V zateplovacím systému vyvolává sání větru axiální síly. Síly působí přes souvrství zateplení na podklad. Pro mechanickou odolnost zateplovacího systému je důležitá přilnavost lepícího tmelu k podkladu. Pokud není jistota správné přilnavosti lepícího tmelu k podkladu je třeba mechanického kotvení pomocí hmoždinek. Ke kotvení se používají talířové hmoždinky, které spojují izolační desky s podkladem a přebírají zatížení od sání větru.
Typ spojů hmoždinek
V závislosti na podkladu mohou být při aplikaci hmoždinek v kontaktních zateplovacích systémech použity následující způsoby:
1. Třecí spoj
Přitlačením plastového pouzdra hmoždinky rozpěrným prvkem na stěnu otvoru se vytvoří třecí spoj mezi kontaktní plochou hmoždinky a stěnou otvoru. Zatížení, kterým je u kontaktních systémů sání větru, je tak hmoždinkami přenášeno do podkladu. Rozhodujícím parametrem pro únosnost hmoždinky je délka kontaktní plochy, která se pro různé podklady může lišit. U měkkých podkladů, např. pórobetonu, je třecí spoj méně vhodný.
2. Tvarový spoj
Používá se měkkých podkladů, např. pórobetonu. Princip spočívá v letmo uložených výčnělcích, které se při zasunování hmoždinky do otvoru sklopí do pouzdra hmoždinky. Tím, že se tyto výčnělky při montáži zatlačí do měkkého podkladu, nevznikají zde žádné rozpěrné síly a materiál nemůže postupem času relaxovat (být poddajným).
3. Materiálový spoj
Spoj zajišťuje spolupůsobení s nosným podkladem. Tento mechanismus může být realizován např. nastřelovacími hmoždinkami do betonového podkladu. V podstatě jde o vražení nastřelovací jehly velkým množstvím vyvinuté energie do pevného podkladu. Třecí silou je vyvinuta velmi vysoká teplota, při které se kovová jehla pevně spojí s podkladem.
Typy montáže hmoždinek
1. Zatloukané hmoždinky
umožňují rychlé osazení rozpěrného trnu s dosažením efektivní rozpěrné síly
2. Šroubované hmoždinky
zasunované šrouby jsou opatřeny závitem zajišťujícím spojení s plastovým pouzdrem. Při vytahování hmoždinky je tahová síla přenášena závitem, který dovoluje větší namáhání
3. Nastřelovací hmoždinky
přímé nastřelování pomocí pistole spojuje přípravu otvoru s vlastní montáží do jediného pracovního taktu a tím urychluje
Instalace hmoždinek
Na následujícím obrázku je znázorněn postup montáže talířových hmoždinek.
Obrázek 2. Postup montáže hmoždinek (zdroj Baumit.com)
Při montáži talířových hmoždinek přes tepelnou izolaci je nutné, aby po montáži byl talířek hmoždinky zapuštěn do tepelné izolace, tak aby pokud možno nejvyšší bod talířku byl v rovině s povrchem izolantu.
Obrázek 3. Správně osazená hmoždinka (zdroj [2])
Seznam použité literatury
[1] Kupilík V.: Jak správně zateplovat, www.tzb-info.cz
Tvůrcem tohoto portálu, hlavní výpočtové kalkulačky a veškerých textů je společnost EkoWATT o.s. U převzatých textů a obrázků jsou uvedeny citace původních pramenů.
