Nejčastěji kladené dotazy - Vytápění

Dobrý den, bydlím v posledním, 13. poschodí zatepleného panelového domu. Byt svědomitě odvzdušňuji a kromě podsousedky z 12. poschodí si nikdo nestěžuje. Je technicky vůbec možné, aby se topilo v bytech na stejné stoupačce v 1. až 11. poschodí a dále ve 13. poschodí, pouze ve 12. poschodí bylo topení údajně celou zimu studené a neodvzdušněné? S tímto problémem se potýkám již řadu let. Sousedka ve 12. poschodí si celou topnou sezonu stěžuje na neodvzdušněné topení. Prosím o radu, jak postupovat.

Teoreticky je možné, aby radiátor u vaší sousedky byl zavzdušněný, a to v případě, že při instalaci došlo k chybě. Tato závada by se ale projevila ihned po zprovoznění domu. Pokud tedy nebyly problémy např. před 5 lety, pak radiátor asi zavzdušněný není. Proč topení u vaší sousedky nefunguje, to se na dálku těžko posuzuje. Častou příčinou bývá zatuhnutí ventilu. Pokud máte termostatické ventily, stává se, že přes léto ventil zatuhnul. To, že hlavicí se dá bez problému otáčet, ještě neznamená, že ventil funguje. Je třeba sundat hlavici a vyzkoušet, zda "čudlík" vyčnívající z ventilu jde zatlačit dovnitř, cca o 4 mm. Pokud ne, pomůže někdy zatlačení velkou silou, jinak by bylo nutné vyměnit ventil. Bylo by samozřejmě lepší pozvat na místo specialistu - instalatéra.

Srdečný

 

Dobrý den. Zajímalo by mě, jestli se dá řešit vytápění a ohřev TUV pomocí solárních kolektorů. Jedná se o panelový dům, který má 8 podlaží s celkem 32 byty cca 2600m2 podlahové plochy. A jestli je možné na takovou to realizaci získat státní dotaci, pokud to budeme realizovat jako společenství vlastníků. Panelák je zateplený a jsou vyměněna okna s prostupem 1.1. Děkuji za odpověď.

Návrh solárního ohřevu teplé vody a teplonosné látky systému vytápění je sice možný, ale stále nepřiměřeně nákladný. Navíc, u panelového domu by hlavně v letních obdobích mohl vzniknout problém s přebytkem tepelné energie (pokud za panelovým domem nemáte koupaliště, pod domem zakopané akumulační nádoby či jiný odběr tepla, návrh instalace solárních kolektorů na vytápění a pro ohřev teplé vody bych nedoporučoval). Doporučoval bych Vám spíše zvážit, instalaci solárních panelů pouze pro ohřev teplé vody. U nezateplených panelových domů se pohybuje spotřeba teplé vody okolo 30 - 40 % z celkové spotřeby tepelné energie. Pokud máte dům již zateplen, podíl teplé vody se může pohybovat okolo 50 - 60 % z celkové spotřeby tepelné energie. Pokud tedy navrhnete solární kolektory pouze pro ohřev teplé vody, můžete ušetřit více nežli polovinu z nákladů na tepelnou energii. Dotace a státní podpora, s těmi je to u nás složité. Jediná možnost zisku podpory obnovitelných zdrojů energie pro soukromníky a bytový sektor, byla v tomto roce vypsaná státním fondem životního prostředí v polovině dubna. Podpořeno bylo několik set žádostí soukromých osob (podpora solárních kolektorů a tepelných čerpadel atd.). Žádostí bylo podáno velké množství, a proto byl program již na konci měsíce dubna uzavřen. Na státní podpory či dotační tituly bych se proto být Vámi tolik nespoléhal.

Vanický

 

Nedávno jsem se přestěhoval z RD do činžovního panelového domu, kde vlastním byt v posledním patře (čtyři patra)a kde jsou nainstalovány poměrové měřiče (odpařovací). Zjistil jsem, že přestože máme plastová okna a zateplený celý panelák, mám největší spotřebu. Mám dvojité deskové radiátory v délce od 150 do 180 cm a termohlavice Heimeier. Taky jsem zjistil, že radiátor mi topí (a to dobře)pouze v horní části tzn. kde je nainstalován měřič a spodní část je studená. Měřič je nastaven na stupeň č. II. Přestože zatím je zima příznivá, v bytě je poměrně chladno. Přivolaný technik z bytového družstva říkal, že je vše v pořádku a že se to spraví, až bude větší zima nebo si mám přidat teplotu na ventilu. To znamená ale větší spotřebu energie a více peněz. Můžete mi poradit, co se dá udělat pro to, aby hřál celý radiátor i při venkovních teplotách -3 až 6 stupních Celsia? Když je ventil naplno na horní polovině se nedá udržet ruka a spodní část je jen teplá. Termohlavice je krytá jen jemnou záclonou.

Správně odpovědět na Váš dotaz je poměrně složité. Je totiž třeba zjistit několik dalších skutečností. První je, zda Vaše otopná soustava je správně hydraulicky vyvážená. Nejjednodušší zkoušku provedete tak, že nastavíte na termostatickém ventilu vyšší teplotu (např. 24°C) a zjistíte, zda radiátor bude celý zahřátý. Rozdíl mezi otopnou vodou a vratkou by měl být cca do 20°C. Druhá záležitost je, jak je dům zateplen. Hlavně jestli je zateplena a zateplení správně provedeno u střechy, která Vás nejvíce ovlivňuje. Třetí problém je, zda indikace spotřeby tepla ve Vašem bytě je správně přepočítána při fakturaci tepla Vám s ohledem na polohu bytu. (Je jasné, že Váš byt s ohledem na polohu, musí mít větší absolutní spotřebu, než byt ve střední části objektu. Při stejné tepelné pohodě byste však měli platit stejně.) Všechny výše uvedené aspekty je třeba prověřit a teprve potom lze udělat závěr. Doporučuji se obrátit na odbornou firmu či středisko EKIS ČEA nejbližší k Vašemu bydlišti, kteří posoudí celou situaci na místě.

Farták

 

Jsem vlastníkem bytu v panelovém domě o výměře asi 120 m/2 v posledním patře. Ročně platím asi okolo 45tisíc Kč za teplo a TUV (dálkový rozvod z plynové kotelny. Jsem přesvědčen, že pokud bych přešel na vlastní zdroj vytápění kondenzačním kotlem tak uspořím nemalé náklady. Mimo to TV je tak nekvalitní, že celá rodina prokazatelně trpí exemy z tohoto důvodu, což předpokládám lze odstranit ohřevem studené pitné vody. Navíc při silných mrazech mívám v bytě i 8°C a jinovatku v rozích. Tento stav se výrazně zlepšil po zateplení štítové stěny. Postupně měním i stávající okna za plastová. Nechal jsem si již vypracovat projekt a mám souhlas všech vlastníků bytů. Stavební úřad mi ale nechce tuto změnu povolit, přestože k tomu zřejmě není žádný racionální důvod. Pokud vím, energetická koncepce města zatím není zpracována, takže není stanoven primární zdroj pro výrobu tepla. Rád bych věděl, zda se tato změna jeví jako ekonomická a zda se dá nějak postupovat v případě blokování ze strany stavebního úřadu.

Z Vašeho dotazu na možnost změny vytápění v panelovém domě vyplývá, že jste spoluvlastníkem části domu. Váš dům byl zkolaudován na nějaký způsob vytápění- ústřední vytápění se zdrojem tepla rozvod CZT-dálkové teplo. Při změně způsobu vytápění musí být provedeno posouzení dopadů této změny v rámci stavebního řízení a nové kolaudace s vyjádřením všech účastníků řízení (účastníci řízení budou spoluvlastníci domu, zřejmě orgány ochrany ovzduší, dodavatel tepla atd. na základě stavebního řízení). Na základě zahájeného stavebního řízení budou stanoveny podmínky, jestli změna vytápění je možná, za jakých technických podmínek. Dovoluji si Vás upozornit, že v případě změny vytápění jen ve Vašem bytě, ve zbývající části domu zůstane stávající způsob vytápění, budete se muset podílet na základní složce při rozdělování nákladů za vytápění v poměru podle vytápěné plochy Vašeho bytu. Tato základní složka může být 40 až 60 % Stavební úřad, pokud podáte žádost o zahájení stavebního řízení, bude postupovat podle správního řádu, ve kterém jsou dány termíny. Pokud s rozhodnutím nebudete souhlasit, máte Vy a každá strana řízení se odvolat. Pokud nejsou v bytě dodržovány základní parametry teploty, teploty teplé vody je potřeba vyvolat jednání přes vašeho dodavatele (tj. toho komu platíte za služby spojené užíváním domu) pro zlepšení stávajícího stavu.

Juda

 

Prosím o sdělení jak je to s instalací plynového kombinovaného turbo kotle ve 2. NP panelového domu. Mám informace, že není možné na tyto budovy dle současné platné legislativy použít tyto kotle. Chtěl jsem v loňském roce vyměnit kamna WAW za tento kotel a nebylo to možné. Nyní jsem zjistil, že ve 3.NP (pod střechou) kotel montují. Je to v souladu s předpisy? Děkuji.

Způsob instalace turbo kotlů a odvodu spalin z nich řeší novelizovaná norma ČSN 73 4201 (případně TPG 800 01). Instalace odvodu spalin je omezena v závislosti na vzdálenosti od střechy, oken či zdí členité budovy. Doporučuji zadat konkrétní dotaz na projektanta vytápění či dodavatele kotle, který bude potřebovat podrobnější informace včetně požadovaného umístění kotle, pohledů budovy a výkresu půdorysu budovy s rozměry pro posouzení možnosti instalace turbo kotle ve vašem konkrétním případě. Instalace kotle a zaústění kouřovodů musí být odsouhlasené vlastníkem objektu (sdružení vlastníků, družstvem apod.). Doporučuji dohodu všech obyvatel domu anebo dohodu s vlastníkem ohledně instalace kotlů, kdy je možno řešit jednotlivé výduchy z kotlů společným komínem.

Stopa

 

Bydlím v panelovém domě. V současné době vedeme v rámci zajišťování regulace a měření tepla s vedením společenství vlastníků diskusi - spor v problematice zajištění stejných tepelných vlastností a zajištění stejných podmínek pro dosažení tepelné pohody v jednotlivých bytech. V bytech, které jsou umístěny nad nevytápěnými sklepy a vstupními chodbami je, na rozdíl od výše umístěných bytů, dosahována teplota na podlaze - resp. kobercích cca 17 °C. Předseda společenství vlastníků mi tvrdí, tento problém odstraní regulace vytápění - osazení regulačních ventilů. Má náš předseda pravdu?

Instalace termostatických regulačních ventilů (dále TRV) zamezí přetápění objektu a celkovou spotřebu tepelné energie pro objekt poníží. Z tohoto důvodu spíše Váš popisovaný problém s nižší tzv. nášlapnou teplotou přízemních bytů nevyřeší, ba naopak. Doporučujeme zjistit důvod současného problému: množství potřebného průtoku otopné vody včetně vyregulování topného systému, dimenze otopných těles včetně teplovodních rozvodů. Nejdříve však doporučujeme odborně přeměřit teplotu v daných bytech dle platné vyhlášky č.152/2001Sb. Kde je v §3 odst. č. 8 uvedeno: Průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných místnostech se měří teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění a činí jednu čtvrtinu součtu teplot vnitřního vzduchu naměřených uprostřed půdorysu místnosti ve výši 1 m nad nášlapnou vrstvou podlahy v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod. a odst. č 10 : V průběhu vytápění je podle odstavce 6 v obytných místnostech a v ostatních prostorách a obdobným využíváním vybavených otopným tělesem odpovídající průměrná teplota vnitřního vzduchu naměřená teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění oproti číselné hodnotě výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem vyšší o 1 °C v místnosti s jednou venkovní stěnou, vyšší o 1,5 °C v místnosti s dvěma venkovními stěnami, vyšší o 2 °C v místnosti s třemi nebo více venkovními stěnami, navíc vyšší o 1 °C v místnosti s nadměrným zasklením. (pozn. venkovní stěnou se ve Vašem případě dá uvažovat i podlaha nad nevytápěným prostorem) Výpočtová vnitřní teplota je daná přílohou č. 2 k vyhlášce č. 291/2001 Sb., kde se uvádí pro obytné budovy (trvale užívané): Obývací místnosti = 20 °C.

Matuška

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit