Nejčastěji kladené dotazy - Měření a rozúčtování otopných nákladů

Bydlíme v panelovém domě s dálkovým vytápěním, kde jsou plastová okna a nová zateplená fasáda. Dosud jsme to dělali s topením tak, že ráno, když jsme odcházeli do práce, tak jsme topení vypnuli na nulu. Když se vracíme zpět domů, tak topení zapneme. Tento týden jsem však slyšela v rádiu, že topení se nemá vypínat. Dojde prý k prochladnutí prostor a právě zapnutý radiátor vyvíjí mnohem více tepla, než kdyby byl zapnutý celý den. Bohužel jsem neslyšela tu reportáž celou (ve všech souvislostech). Prosím Vás tedy o radu, jak je ekonomičtější topit v paneláku? Vypínat a zapínat? Či nechat celý den zapnuto?

pokud je již panelový dům po regeneraci (tedy je zateplen /předpokládám, že se jedná o vnější zateplení/ a jsou vyměněna okna), má sice jistou větší "setrvačnost" tedy stabilitu v zimním období, ale zcela vypínat topení není vhodné. Doporučuje se spíše na tyto přechodné období přejít na udržovací temperanční teplotu a po příchodu přejít na komfortní nastavenou teplotu. V celkové ekonomii provozu vytápění to vychází obecně lépe. Samozřejmě jsou jisté odlišnosti v druhu (konstrukci) panelového domu a jeho tloušťky zateplení, ale takto to platí obecně.

Belica

 

Náš obytný panelový dům, se skládá ze dvou vchodů, z nichž každý náleží samostatnému bytovému družstvu. Spotřeba tepla je měřena na patě domu jediným měřičem pro oba vchody. Teplo pro jednotlivé byty je rozváděno potrubím přes suterénní prostory domu a pro každou řadu bytů nad sebou vede po jedené nebo po dvou stoupačkách. Abychom mohly náklady na teplo spravedlivě rozúčtovat, zvažujeme možnost nainstalovat na každou ze stoupaček pro rozvod tepla jeden měřič (na patě stoupačky). Potřebovali bychom zjistit, zda existuje možnost měření spotřeby tepla na každé ze stoupaček. Jak vysoké náklady byly na takové řešení?

Je škoda, že jste nepopsal zapojení vodorovných rozvodů tepla. Za předpokladu, že vodorovný rozvod tvoří U a přívod tepla je z kratší strany domu, pak není potřeba mít měření na každé stoupačce, ale ve dvou místech, kde probíhá hranice mezi domy. Naměřený rozdíl mezi oběma měřiči tepla bude určen pouze pro jeden dům. Pokud tuto hodnotu odečteme od fakturované spotřeby, dostaneme spotřebu pro druhý dům. Dalším řešením je osazení poměrových měřičů tepla na všech radiátorech a rozúčtování spotřeby tepla podle jejich údajů. Tento způsob ovšem není tak přesný. Vytváří však psychologicky větší tlak na nájemníky než při společném měření na patě každého domu. Toto řešení vyžaduje roční vyhodnocování poměrových rozdělovačů topných nákladů nezávislou firmou

Kárník

 


Vážení, mohli byste mi sdělit:1. - povinnost montáže termoregulačních ventilů v panelovém domě. Vím, že původní znění vyhlášky říkalo montáž do 31. 12. 2004, toto bylo prodlouženo o 2 roky, tedy do 31. 12. 2006 ( pod pohrůžkami dosti vysokých pokut).

Základním dokumentem pro stanovení povinnosti regulace teploty vnitřního prostředí je Zák. č.406/2000 Sb. ve svém novelizovaném znění pod číslem 406/2006, kde se v §6, odst.9 hovoří, že vlastník nebo provozovatel zařízení na rozvod tepelné energie je povinen u nově zřizovaných nebo změn dokončených (tzn. rekonstrukcí) zajistit minimální účinnosti užití energií a vybavení rozvodů regulačními prvky.Navazujícím předpisem je Vyhl.č.194/2007 Sb., (nahrazuje bývalou vyhl.č.152/2001), kde se v §6, odst.1 hovoří o tom, jakým způsobem se zajišťuje regulace vytápění v bytových a nebytových budovách, a pod písm. c) je zmíněná možnost instalace individuálního regulačního zařízení reagujícím na změny teplot a tepelné zisky, což právě termoregulační ventily umí. Ale není to jediný možný způsob, takže pokud regulaci vlastník zajistí jiným způsobem (uvedeným pod písm. a), b) nebo d)), tak povinnost také splní. Ale instalace TRV je nejrozšířenější a tudíž nejznámější. A k druhé části dotazu Vám sděluji, že rozdělením nákladů na tepelnou energii na složku základní a spotřební je řešeno ve Vyhl.č.372/2001 Sb. v §4, odst. 1 je uvedeno, že základní složka opravdu tvoří 40-50% nákladů a zbytek je složka spotřební. Základní složka se rozděluje mezi konečné spotřebitele podle započ. podlahové plochy a spotřební podle velikostí náměrů indikátorů vytápění přepočtených podle korekcí atd. Pokud nejsou poměrové měřiče (indikátory tepla) nainstalovány, rozdělí se i spotřební složka podle započitatelné podlahové plochy (viz §4, odst. 2 až 5)Pokud byste měla nějaký další konkrétní dotaz k vašemu vyúčtování, tak bych vám doporučil navštívit odkaz:http://www.artav.cz/

Baginský

 

Pročetl jsem si dotaz Vratislava Kopačky ohledně výši ceny tepla a koeficient spotřeby tepla. Zaujala mně odpověď pana Vladimíra Baginského ohledně max. výši ceny tepla u vytápění plynem. Dle zákona nesmí překročit 650 Kč/GJ. V našem vyúčtování za rok 2008 jsme platili 675,29 Kč za GJ. Je možné si ještě někde zpětně stěžovat? Jen pro informaci v roce 2007 jsme platili jen 548,1Kč/GJ o tom razantním zvýšení nás nikdo neinformoval a až při vyúčtování se celý panelový dům zděsil z nemilých nedoplatků.

Dodavatel tepelné energie se musí řídit Cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Cenové rozhodnutí č.7/2008 uvedené v odpovědi, kterou citujete v dotazu, platí od 1. 1. 2009. Cena 650 Kč/GJ, na kterou se odvoláváte, není stanovena zákonem ale Cenovým rozhodnutím č.7/2008 v čl. 3.9. Pro přesnost uvádím doslovné znění článku:"V případě zvýšení uplatňované ceny tepelné energie nebo zvýšené ceny tepelné energie při vyúčtování, která přesahuje 450,00 Kč/GJ včetně DPH v případě výroby tepelné energie převážně z uhlí nebo 650,00 Kč/GJ včetně DPH v případě výroby tepelné energie převážně z ostatního paliva, kdy důvodem zvýšení ceny není pouze změna nákladů na palivo a energie anebo důvodné snížení množství tepelné energie, je podmínkou pro sjednání nové výše ceny tepelné energie zaslání všech kalkulací ceny podle bodu (2.3.) Úřadu" Neznamená to tedy, že cena nemůže být vyšší. Pro rok 2008 však platilo Cenové rozhodnutí č.5/2007.Ceny tepelné energie se regulují způsobem věcného usměrňování cen. Do ceny tepelné energie lze v kalendářním roce promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň z přidané hodnoty. Veškeré dodavatelem uplatňované ekonomicky oprávněné náklady, které souvisejí s výrobou anebo rozvodem tepelné energie, se zahrnují do ceny tepelné energie. Týká se to zejména ceny paliva. Cena zemního plynu, která se odvíjí od ceny ropy na světových trzích, během roku 2008 prudce rostla. Od ledna do prosince cena za dodávku stoupla o cca 50 %. Průměrná cena zemního plynu pak proti roku 2007 stoupla např. u odběratelů nad 630 MWh/rok o 33 %. Na ceně tepla se cena zemního plynu podílí asi 60 až 70 %. Z informativního přepočtu je zřejmé, že cenové navýšení je pravděpodobně působeno právě růstem ceny zemního plynu. Neznáme bližší podrobnosti o vaší soustavě zásobování teplem, vaše cena je však dost vysoká. Může to být způsobeno nízkou účinností zdroje tepla nebo vysokými ztrátami v rozvodech tepla, pokud jste zásobovaní vnějším zdrojem tepla např. blokovou kotelnou. Domníváme se, že jste v případě nejasností měli žádat vysvětlení při vyúčtování topné sezony, případně žádat předložení cenové kalkulace tepla.

Tovačovský

 

Dobrý den, prosím o sdělení, zda při rozúčtování nákladů na topení, se přihlíží na skutečnou spotřebu, která je na patě domu, nebo se používá jen (podle majitele) odpařená část z měřiče na topidlech. Roční spotřeba, která je na měřiči na vstupu za rok 2008 byla 290 Gj, ale dle výpočtu odpařených jednotek v bytech, byla vypočtena na 420 Gj.

vyhláška ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb. - Pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele jasně stanoví pravidla. §3 stanoví vynaložené náklady a §4 popisuje rozúčtování nákladů. Rozdělovače topných nákladů jsou pouze informativní čidla, která stanoví s určitou přesností odpovídající spotřebu v místě radiátoru. K výpočtu by vždy měly sloužit faktury, které vlastník domu obdržel. Ostatní náklady (údržba, opravy apod. by se neměly řešit formou zvětšování plateb za odebranou energii

Kárník

 

V článku "Jak na účtování tepla v paneláku" uveřejněném v Právu se v závěru pan Truxa zmiňuje o právním výkladu vyhlášky 372/1 vypracovaný ministerstvem průmyslu a obchodu, který můžete zaslat e-mailem. Můžete mi prosím tento právní výklad zaslat?

příslušný dokument najdete zde: http://www.tscr.cz/data/legislativa/download.php?ids=56 Doporučujeme prostudovat si i další informace rozúčtování tepla, například tento článek: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2123&h=27

Srdečný

 

Který zákon nebo vyhláška řeší instalaci termoregulačních ventilů v obytných domech (panelák)? Je tam povinnost mít ventily do určitého roku?

K Vašemu dotazu v záležitosti povinné instalace termoregulačních ventilů v bytových domech sdělujeme: Povinnost vlastníka bytového domu nebo společenství vlastníků jednotek vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům upravuje § 6 odstavec 7 zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií. Tato povinnost musí být splněna do čtyř let ode dne nabytí účinnosti zákona, tj. do 1. 1. 2005 (§ 14 odst. 2) pod sankcí pokuty až do výše 1 mil. Kč. (§ 12 odst.1b). Technické podrobnosti realizace a případné výjimky jsou stanoveny vyhláškou MPO č. 151/2001 Sb. (§ 5 odst. 1, § 8 odst. 5) a vyhláškou MPO č. 152/2001 Sb. (§ 2 odst2, § 6 odst. 1c).

Vích

 

Nedávno jsem se přestěhoval z RD do činžovního panelového domu, kde vlastním byt v posledním patře (čtyři patra)a kde jsou nainstalovány poměrové měřiče (odpařovací). Zjistil jsem, že přestože máme plastová okna a zateplený celý panelák, mám největší spotřebu. Mám dvojité deskové radiátory v délce od 150 do 180 cm a termohlavice Heimeier. Taky jsem zjistil, že radiátor mi topí (a to dobře)pouze v horní části tzn. kde je nainstalován měřič a spodní část je studená. Měřič je nastaven na stupeň č. II. Přestože zatím je zima příznivá, v bytě je poměrně chladno. Přivolaný technik z bytového družstva říkal, že je vše v pořádku a že se to spraví, až bude větší zima nebo si mám přidat teplotu na ventilu. To znamená ale větší spotřebu energie a více peněz. Můžete mi poradit, co se dá udělat pro to, aby hřál celý radiátor i při venkovních teplotách -3 až 6 stupních Celsia? Když je ventil naplno na horní polovině se nedá udržet ruka a spodní část je jen teplá. Termohlavice je krytá jen jemnou záclonou.

Správně odpovědět na Váš dotaz je poměrně složité. Je totiž třeba zjistit několik dalších skutečností. První je, zda Vaše otopná soustava je správně hydraulicky vyvážená. Nejjednodušší zkoušku provedete tak, že nastavíte na termostatickém ventilu vyšší teplotu (např. 24°C) a zjistíte, zda radiátor bude celý zahřátý. Rozdíl mezi otopnou vodou a vratkou by měl být cca do 20°C. Druhá záležitost je, jak je dům zateplen. Hlavně jestli je zateplena a zateplení správně provedeno u střechy, která Vás nejvíce ovlivňuje. Třetí problém je, zda indikace spotřeby tepla ve Vašem bytě je správně přepočítána při fakturaci tepla Vám s ohledem na polohu bytu. (Je jasné, že Váš byt s ohledem na polohu, musí mít větší absolutní spotřebu, než byt ve střední části objektu. Při stejné tepelné pohodě byste však měli platit stejně.) Všechny výše uvedené aspekty je třeba prověřit a teprve potom lze udělat závěr. Doporučuji se obrátit na odbornou firmu či středisko EKIS ČEA nejbližší k Vašemu bydlišti, kteří posoudí celou situaci na místě.

Farták

 

Dobrý den, bydlím v panelovém domě, který jsme jako spoluvlastníci koupili v r. 1997. Teplo a teplá voda je zvenčí přiváděno potrubími do místnosti ve sklepních prostorách domu. Na přívodních potrubích v této místnosti jsou také umístěny různé ventily a měřicí přístroje. Vzhledem k tomu, že vznikl spor s dodavatelem tepla o tom, kdo má platit opravy ventilů, chtěl bych se zeptat, je -li někde přesněji definováno, která část přívodních potrubí resp. armatur je vlastnictvím dodavatele tepla a od které části resp. místa potrubí je toto již ve vlastnictví majitelů domu. Ve smlouvě o koupi domu je pouze velice obecně uvedeno, že zařízení na přívod tepla a teplé vody v domě zůstává v majetku dodavatele tepla tj. jako věcné břemeno.

Váš problém není jednoduchý. Zvláštní předpis na určení rozhraní není. Toto rozhraní by mělo být určeno ve smlouvě o dodávce tepla. Jestliže není, je rozhodující, co bylo součástí výstavby domu a co součástí výstavby přípojky tepla. Obvyklé je, že v posloupnosti: potrubí přípojky - armatura hlavního uzávěru - vnitřní rozvody jsou v majetku dodavatele potrubí přípojky a armatura hlavního uzávěru; vnitřní rozvody v majetku vlastníka objektu s výjimkou fakturačního měření (popř. domovní předávací stanice - DPS). Správný stav věcí je dohledatelný v dokumentaci ke kolaudaci (měla by být na stavebním úřadě) a rozhodující je, kdo co platil.

Farták

 

V tisku jsem se dočetl, že mi můžete zaslat výklad MPaO k vyhlášce 372/2001, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii.

Příslušný dokument najdete zde: http://www.tscr.cz/data/legislativa/download.php?ids=56

Doporučujeme prostudovat si i další informace rozúčtování tepla, například tento článek: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2123&h=27

Beranovský

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit